EDITORIAL
•
Internetová publikace
Jasno.cz přináší populárně-naučné a odborné články s tématikou meteorologie, dále předpověď počasí, informace
z meteorologie a aktuality o počasí.
Více »
•
Vydavatel těchto stránek
RNDr. Petr Dvořák
meteorolog OLM ČHMÚ
Více »
KOMUNIKACE
Revue — blog a články autora webu
Graf teploty vzduchu za uplynulých 24 hodin —
Roztoky/Křivoklát Aktuální
16.6
2010-09-06 | 14:39
Minimum
5.2
1970-01-01 | 01:00
Maximum
17.9
1970-01-01 | 01:00
Průměr
10.9
Rosný bod
4.0
2010-09-06 | 14:39
Relat. vlhkost
43.2
2010-09-06 | 14:39
METEOFOTO
PŘEDPOVĚĎ CYKLISTIKA
2010-05-13 16:50
V pátek 14. 5. 2010 i o víkendu bude zataženo s deštěm nebo přeháňkami. Cesty budou mokré. Teplota vzduchu max 10 °C, severozápadní vítr 4–8 m/s.
PŘEDPOVĚĎ LETECTVÍ
2010-05-13 16:51
V pátek 14. 5. 2010 a o víkendu bude zataženo s deštěm nebo přeháňkami, severozápadní vítr 4–8 m/s. Dohlednost 5–10 km, základna oblačnosti ca. 3000 ft AMSL. Denní max teplota 10 °C.
VAROVÁNÍ A VÝSTRAHY
2010-05-13 16:49
Během pátku 14. 5. 2010 se očekávají vydatnější srážky zejména v jižní části ČR a na Moravě. Hladiny řek budou zvýšené (1. stupeň povodňové aktivity).
2010-03-13 | 16:32 | Autor: Petr Dvořák
comments: 0
hits: 209
Ze starých archivů české letecké meteorologické služby si dnes připomeneme projev prof. Antonína Dřevikovského ze dne 24. 2. 1987 k 50. výročí jejího vzniku.
Výročí, na které dnes vzpomínáme, ohraničuje přibližně dvě období vývoje letecké meteorologie u nás. V první, asi patnáctileté části, se od začátku buduje nová meteorologická disciplína, letecká povětrnostní služba. V roce 1937 již dosahuje dobré evropské úrovně. V druhém období, po rozpadu této služby a šestileté přestávce, se situace, i když za jiných okolností, opakuje. Znovu je nutno od základu budovat novou službu. Přitom začátek tohoto druhého období je poznamenán tragickými událostmi politickými, rozpadem státu a válkou.
Podnětem k založení služby bylo prodloužení mezinárodní letecké linky Štrasburg – Praha do Varšavy v r. 1921. Předešlého roku se sice již ze Štrasburku do Prahy létalo, ale lety meteorologicky zabezpečovaly jen francouzské a německé stanice. Vybudováním služby byl státními orgány pověřen tehdejší Statní ústav meteorologický (SÚM).
Tehdejší způsob zabezpečování letů byl založen výhradně na pozorovaném aktuálním počasí stanic ústavu a hlídek rozmístěných v prostoru trati. V době blízké vzletu letadla provedly tyto stanice zkrácená pozorování a předaly výsledek stavenými pojítky, převážně telegraficky, na pracoviště v ústavu. Odtud se zprávy předávaly na letiště ve Kbelích. Briefing posádek pak prováděli pracovníci ústavu umístění na letišti.
Tento postup se zdokonalil zavedením kódovaných zpráv. Zavádí se první letová meteorologická dokumentace, známé „fišky“. Pochopení vývoje počasí se zlepšuje zaváděním norské frontologické metody do rozboru synoptických map. To u nás začíná v r. 1924 a umožňuje pozvolnou změnu charakteru meteorologických informací letcům, přechod k předpovídání prvků. Začíná se s kreslením prvních map pro letecké účely a zavádí se měření výškového větru pomocí balónků.
Mezinárodní charakter letecké dopravy, stejně jako meteorologie samé, vedl k založení mezinárodních organizací, které převzaly koordinaci postupů v civilním letectví. Byly to hlavně Commission Internationale de Navigation Aérienne (CINA) a Organization Météorologique Internationale (OMI). V těchto organizacích se vytvářejí zvláštní skupiny pro leteckou meteorologii. V jejich činnosti se výrazně uplatňovali pracovníci naší služby. Byl to zejména dr. Gustav Swoboda, vedoucí naší synoptické a letecké služby. V r. 1938 byl z ruzyňského letiště povolán do sekretariátu OMI v De Biltu v Nizozemí. Po válce se stal prvním generálním sekretářem Světové meteorologické organizace, která nahradila OMI.
Po přemístění služby na letiště v Ruzyni dne 23. února 1937 má tato 34 pracovníků, z toho 7 meteorologů s vysokoškolským vzděláním. Složení tohoto personálu je velmi různorodé. Skládá se ze zaměstnanců SÚM, vojenské správy, pošt a ministerstva veřejných prací. Převahu mají příslušníci vojska, kteří tvoří tzv. Vojenské oddělení SÚM.
Je stále výrazněji cítit vliv blížící se války. Reorganizuje a zvětšuje se staniční sí?. A pak již přichází rok 1938, zábor pohraničních území, následuje okupace Čech a Moravy v březnu 1939 a vzápětí válka.
Po okupaci Němci postupně přebírají zařízení služby, nejprve spojovací prostředky. 2. září vydává ministerstvo veřejných prací příkaz k přerušení veškeré činnosti služby a k předání materiálu Němcům. Tím skončila první krátká fáze leteckého meteorologického pracoviště na letišti Praha–Ruzyně.
Koncem roku 1939 byla ústavu přidělena budova na Smíchově, která dodnes slouží části ústavu. Sem byla umístěna většina personálu, který sloužil v Ruzyni a na moravských letištích. Ke cti vedení tehdejšího ústavu nutno uvést fakt, že se snažilo alespoň formálně držet pohromadě tyto pracovník v oddělení synoptické a letecké služby a dokonce je doplňovat novými zaměstnanci, cvičit a školit je pro obnovení služby. Toto oddělení však existovalo jen do podzimu r. 1941. Pak muselo být oddělení zrušeno a zaměstnanci rozptýleni do ostatních složek ústavu.
Odboj protifašistické okupaci si vyžádal oběti také v řadách zaměstnanců letecké meteorologické služby. Popraveni byli dr. Vladimír Miklenda a Ladislav Syrovátka. Ve vězení byl umučen Jan Bína a na následky věznění krátce po osvobození zemřel Karel Kohout. Vězněn byl také František Kulhánek. Jejich jména najdete na památníku před hlavní budovou starého letiště.
Do odbojové činnosti byli zapojeni i další, jako František Tvrdík, Bohumil Chalupa a Josef Červenka, naštěstí bez následků.
Již před koncem války se konaly tajné porady úzkého kruhu pracovníků, aby připravili obnovu služby.
Po osvobození byla situace mimořádně složitá. Šest let služba neexistovala. Skupina bývalých zaměstnanců prořídla a ani ze zbylých se všichni nevrátili na letiště. Po dobu války byly uzavřeny vysoké školy. Byl naprostý nedostatek meteorologů. Systém výměny meteorologických zpráv byl válkou rozvrácen. Kódy si jednotlivé armády přizpůsobily vlastním potřebám. Služby jiných států, zejména těch, které válčily, vyvíjely intenzivní činnost a byly nebývale dotovány materiálními prostředky, takže pokročily značně kupředu.
Veliký pokrok zaznamenalo samo letectví. Nová letadla, rychlejší a schopná létat ve větších výškách, vybavená novými přístroji a zařízeními, kladla nové nároky na meteorologické zabezpečení. V novém rozdělení státní správy připadl ústav ministerstvu dopravy. S jeho představiteli byly projednány nejbližší kroky již v květnu. Skupina 27 pracovníků, složená z meteorologů, pozorovatelů, kresličů a radiotelegrafistů, zahájila po předchozím jednání se sovětským velitelem letiště první kroky k obnově. Výrazné zásluhy v této činnosti prokázali zejména dr. Vesecký a F. Tvrdík.
Po Němcích nezůstalo na letišti takřka nic. První úkol byl vybudovat nejnutnější spojení jako telefony, kabely k vysílači, linky do Kbel, opatřit radiostanice a skromný nábytek. Již koncem května se snaží radiotelegrafisté zkusmo hledat meteorologické vysílače, které pracují v Evropě. Výsledky jsou pochopitelně skromné, vznikají obtíže při dešifrování zpráv. Přesto již 24. května byla nakreslena první pokusná mapa. Současně se obnovuje meteorologická stanice v budově starého letiště a začíná první vysílání.
Letecký provoz na letišti byl velmi různorodý a nepravidelný. Létala sem sovětská letadla z Moskvy a Angličané, kteří přiváželi naše letce, kteří bojovali v anglickém letectvu. Zajištění prováděli vojenští meteorologové, sovětský a anglický, občas se objevil i meteorolog americký.
Od nich se naši pracovníci dovídali první kusé informace o používaných kódech, jednotkách a postupech. Obnovená stanice nebyla tehdy pochopitelně vybavena žádnými speciálními prostředky pro přesné objektivní měření letecky nejdůležitějších prvků. Základna nízké oblačnosti se odhadovala a případně opravovala podle údajů posádek. Při špatných podmínkách se používalo balónků se stoupavostí 100 m/min, v noci tzv. mrakoměru, reflektoru vrhajícího světelný kužel vertikálně vzhůru a vytvářejícího na oblačnosti světelnou skvrnu, která se zaměřila úhloměrem. Dohlednost se odhadovala podle viditelnosti význačných objektů na letišti a v okolí, zakreslených do panoramatického náčrtku. Teprve v padesátých letech byl na letišti instalován první moderní přístroj na měření základny oblačnosti francouzské výroby. Později se zkoušely sovětské přístroje na měření průzračnosti vzduchu.
Zatím na letišti, kromě zmíněných letců cizích států, začala vyvíjet činnost vojenská dopravní skupina a organizují se ČSA, které brzy převezmou civilní dopravu. Uskuteční se již i několik zvláštních letů mezinárodních a obnovují se vnitřní linky. Na jaře 1946 se otevírá linka Praha – Štrasburg – Paříž. Plynule pokračuje spojení s Moskvou. Po výrazném rozšíření letadlového parku ČSA se rozvoj letecké dopravy velmi urychluje.
Letecká meteorologická služba se snaží udržet krok s tímto vývojem a dohání zameškané. Po počátečním nejtěžším období, kdy se na prognóze, a to současně všeobecné i letecké, střídají jen dva meteorologové, přicházejí první absolventi meteorologie z Karlovy univerzity. Intenzivně se doplňují počty technických pracovníků. Nové zaměstnance je třeba samozřejmě školit a cvičit. Je to období mimořádné výkonnosti všech pracovníků.
Postupně začíná být cítit vliv mezinárodních organizací. Většinou vlastními silami se překládají dokumenty a služba se upravuje v souladu s nimi. Letecký provoz se po válce posunuje do stále větších výšek. V meteorologii se zdokonaluje metoda sondování atmosféry a vzniká sí? aerologických stanic, které měří teplotu a vlhkost ve vyšších hladinách a postupně také vítr. Na letišti v Ruzyni zůstala po Němcích jistá zásoba sond typu Lang. První zkoušky s těmito sondami jsou počátkem aerologické sítě u nás. Naše služba zpočátku přijímala kódované analýzy absolutní topografie hladiny 700 hPa a učila se jich využívat. Postupně se přijímají TEMPy a kreslí a analyzují se mapy dalších hladin. Po zavedení tryskových letadel se kreslí mapy až do výšky 300, případně i 200 hPa a mapy tropopauzy. Trysková letadla výrazně zasahují do letecké meteorologické služby. Přenášejí hlavní váhu na jiné meteorologické prvky než dosud. Je třeba upravit služby a získávat nové znalosti a zkušenosti. Zásadně se mění staré fišky. Nejprve z nich mizí předválečné údaje o aktuálním počasí stanic na trati. Jistý čas se nad předtištěný zjednodušený terén kreslila oblačnost, fronty, symboly námrazy, turbulence, atd. To stále znamenalo individuální službu pro každé letadlo. Rostoucí hustota provozu a množství využívaných materiálů nutí zavést zcela nový způsob meteorologického zabezpečení. Zavádějí se mapy význačného počasí. Zachycují pro letce podstatné rysy počasí nad velkými oblastmi. Ty se doplňují předpovědí výškového větru a teploty, předpovědmi povětrnostních podmínek na letištích a výstrahami na nebezpečné povětrnostní jevy.
Za dobu své existence se meteorologická stanice na letišti několikrát přemístila. V roce 1957 se přestěhovala z prostoru staré odbavovací budovy na hangár C, kde však její umístění nebylo vyhovující. Proto byla v sedmdesátých letech zahájena výstavba dnešní meteorologické stanice. Provoz byl do ní přenesen v roce 1976.
Také pracoviště meteobriefingu prodělalo několik změn. V roce 1959 se od letecké služby oddělila služba synoptická a přestěhovala se do zámku v Komořanech. Ale i leteckou službu čekalo stěhování v roce 1968 do dnešních prostor v budově přípravy posádek na novém letišti.
Snad bych měl ještě říci několik slov o zavedení dráhových pozorování. V podmínkách blízko minim pracoval blízko prahu přístrojové dráhy pozorovatel bez speciálního vybavení. Dohlednost udával podle počtu viditelných dráhových světel. Pro výšku oblačnosti měl již zmíněný balónek a na vítr ruční anemometr.
Počty pracovníků je těžko srovnávat s dnešním stavem. Změnila se organizační struktura služby, byly zavedeny nové prostředky nahrazující živou práci. Jen pro zajímavost uvádím, že na začátku šedesátých let pracovalo v letecké meteorologické službě v dnešní ČSR 96 zaměstnanců. To ovšem do ní patřila i ostatní letiště, která dnes mají jiné organizační zařazení.
Podřízenost ústavu a s ní letecké meteorologické služby prodělávala v minulosti poměrně časté změny. Od roku 1952 je po ministerstvu dopravy ústav začleněn k ministerstvu národní obrany. Tento stav končí v roce 1958, kdy ústav v poměrně krátkých intervalech přechází postupně k ministerstvu energetiky, zemědělství a k Ústřední správě vodního hospodářství. Nakonec je přičleněn k národnímu ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR. Spolupráce s ministerstvem dopravy a jemu podřízenými organizacemi se řeší zvláštními smlouvami.
Co říci závěrem? Pohovořil jsem útržkovitě o jednom již uzavřeném období letecké meteorologické služby se sídlem na letišti Praha–Ruzyně. Vyhýbal jsem se, až na malé výjimky, uvádění jmen zasloužilých pracovníků. Bylo by jich příliš mnoho a nepokládám se být oprávněn vybírat a hodnotit je. Převážná většina z nich bohužel již nežije.
Minulé období mělo řadu bouřlivých a převratných úseků. Ale ani dnešní dobu nemůžeme bohužel pokládat za klidnou. Co vám tedy přát do budoucna? Aby se neopakoval počátek minulého období poznamenaný ničivou válkou, abyste nemuseli znovu v těžkých podmínkách budovat svoji službu od začátku, ale abyste dál na stále vyšší úrovni mohli rozvíjet to, co vzniklo za posledních 50 let.
Internetové odkazy
V databázi nejsou žádné relevantní linky
Relevantní články
Relevantní soubory
V databázi nejsou žádné relevantní soubory
Relevantní publikace
V databázi nejsou žádné relevantní publikace
Diskuse k článku
Po vložení vašeho diskusního příspěvku bude tento ve stand-by režimu čekat na schválení moderátorem. Pokud moderátor váš příspěvěk schválí,
bude se zobrazovat. Příspěvky netýkající se tématu článku nebo společensky nevhodné
nebudou schváleny.
Délka každého příspěvku je omezena na 500 znaků. Do formuláře je povinné napsat jméno (nebo přezdívku) a text příspěvku; e-mail
je nepovinný. Povinné položky jsou označeny *.
Můžete si zvolit barvu, jakou se bude váš nick v diskusi zobrazovat. Též je možno připojit jeden obrázek — větší obrázky jsou redukovány
na šířku 900 pixelů; pokud jej sami zmenšíte na max. 900px, urychlíte proces nahrání na server.
Nejsou žádné diskusní příspěvky k tomuto článku
Křivoklát — stránky o Křivoklátsku
