jasno — tisk
čas výtisku: 2024–03–29 | 15:40 UTC
publikováno: 2015–10–13 | 20:51 UTC
autor článku: Petr Dvořák
Polovina října: Deštivo a chladno
Povětrnostní situace je v posledních dnech dosti proměnlivá a předpovědní modely s tím mají potíž — jejich výstupy jsou v každém běhu poměrně nekonzistentní. V současné době je rozmístění řídících tlakových útvarů nad Evropou takovéto: Nad severní Evropou a Ruskem se udržuje rozsáhlá tlaková výše, nad severním Středomořím tlaková níže. Mezi oběma útvary proudí do střední Evropy od východu vlhký a chladnější vzduch. Středomořská tlaková níže se posouvá k severovýchodu a naše území zasáhne svou oblačností a srážkami. Avšak ještě na začátku tohoto týdne ukazovaly výpočty modelů, že střední Evropa zůstane na severním okraji této tlakové níže, ve studeném vzduchu, takže srážky by měly být v nižších polohách smíšené, ale na horách již sněhové.

Tlakové výše a níže jsou však rozměrné synoptické útvary s typickým počasím ve svých jednotlivých částech; stačí malý posun v řádu 100-300 km, což v globálním měřítku je jen malá odchylka, a nastane diametrálně odlišné počasí. To se děje právě nyní — každý nový výpočet matematických modelů umísťuje zejména středomořskou tlakovou níži poněkud jinak, což pak znamená výrazně jiný typ počasí nad naším územím.

Nejnovější výstupy předpovědních modelů teď ukazují, že bychom se měli dostat do teplejšího jihozápadního proudění v jižní části středomořské (a postupně středoevropské) tlakové níže, která nás bude ovlivňovat velkou oblačností a srážkami v průběhu tohoto týdne. Až o víkendu 17. a 18. 10. 2015 by mělo dojít k ubývání oblačnosti, denním teplotám vzduchu nad 10 °C (místy možná až kolem 15 °C).

Zajímavostí je, že už několik dní udržují předpovědní modely následující vývoj počasí: Během druhé říjnové dekády by se měla propojit seversko-ruská tlaková výše s prozatím nevýraznou oblastí vyššího tlaku vzduchu nad Severním mořem, čímž by vznikl pás vysokého tlaku vzduchu nad celou severní částí Evropy. Naše území by se nacházelo na jeho jižním okraji, proudil by sem sušší vzduch od východu, který by přinášel studené noci s ranními mrazíky a ještě relativně teplá odpoledne s teplotou kolem 10 °C.

Na přelomu druhé a třetí dekády by však měla zesílit a zmohutnět tlaková výše nad Severním mořem, nad Rusko by se měla přesunout tlaková níže ze severu Skandinávie, a naše území by se tak ocitlo v čerstvém severozápadním proudění mezi oběma tlakovými útvary. K nám by se tak dostával studený a vlhký vzduch od západu až severozápadu, byla by zde velká oblačnost i dostatek srážek. Ty by nížinách byly dešťové nebo smíšené, ve vyšších polohách již sněhové. Sníh by se v nížinách ještě trvaleji neudržel, na horách by však už mohla být vícedenní sněhová pokrývka. Počasí by bylo provázené silným západním až severozápadním větrem, ale velkou oblačností.