jasno — tisk
čas výtisku: 2021–04–20 | 23:47 UTC
publikováno: 2020–10–10 | 16:23 UTC
autor článku: Petr Dvořák
Klima: La Niňa 2020
Současné znalosti rozeznávají dva typy La Niňa podle prostorového rozložení anomálie teploty povrchových vod oceánu (SST). V kontrastu s východopacifickým typem La Niňa je nově definovaný typ tohoto jevu situovaný v centrálním Tichém oceánu, v této oblasti se vyskytuje největší teplotní anomálie během La Niňa. Tyto dva typy vykazují zcela odlišné rozdíly mezi teplotními anomáliemi povrchových vod. La Niňa ve východních vodách Pacifiku ukazuje přesun chladných vod směrem k západu, zatímco La Niňa v centrálním Pacifiku má setrvalý stav bez přesunu. Oba typy tohoto jevu mohou výrazně umocnit propojení s celosvětovým klimatickým systémem. Na La Niňa ve východním Pacifiku (EP) navazují anomálie v prostoru Severního Atlantiku a západní Evropy, kde vzniká záporná odchylka tzv. severoatlantické oscilace (NAO), spojená se zeslabením atlantského jet-streamu. To vede k chladnější a sušší zimě v západní Evropě, než je obvyklé. Naproti tomu La Niňa v centrálním Pacifiku (CP) má hrubě odlišný vliv na klima v prostředí Severního Atlantiku a západní Evropy. Při této situaci je zpravidla pozorována kladná fáze NAO a atlantský jet-stream je naopak zesílen, což se projeví teplejší a vlhčí zimní sezónou v západní polovině Evropy. Matematické modelování výše zmíněných dvou typů La Niňa potvrzují, že diametrálně odlišné chován zimního klimatu v západní Evropě lze skutečně přisuzovat umístění studených povrchových vod v Tichém oceánu. Pokud se více či méně smíchají oba signály, je důsledkem nekonzistentní sezónní předpověď regionálního klimatu. Jakmile se jev La Niňa objeví a během nastupujícího podzimu je možno spolehlivě identifikovat teplotní anomálie v Pacifiku, je možno vymodelovat také klima blížící se zimy pro západní Evropu.
V současné době je La Niňa v rozvinuté fázi s přibližně 85procentní pravděpodobností dalšího pokračování po celou zimu 2020/2021. Je předpoklad, že tato La Niňa bude jedna ze silnějších.
Aktuálně je teplota v tropickém Pacifiku zhruba o 0,8 °C chladnější oproti normálu z let 1986-2015. Definice jevu říká, že nastává, když teplota povrchových vod klesne o 0,5 °C nebo více pod průměr. Chladnějšímu stavu povrchových vod v Tichém oceánu odpovídá také odezva atmosféry, výrazně se mění tzv. Walkerova cirkulace.
Sezónní předpovědní modely predikují nejsilnější fázi La Niňa během zimy a pak následné slábnutí během jara 2021. V Pacifiku je také nezanedbatelné množství podprůměrně teplých podpovrchových vod v centrální a východní části oceánu, které později budou zásobovat chladnější vodou povrchové části. To potvrzuje, že La Niňa během podzimu 2020 nezeslábne a bude pokračovat.
Modely ukazují, že nejchladnější vody by měly v Tichém oceánu být v období listopad 2020 až leden 2021, s anomálií asi 1 °C chladnější oproti průměrným hodnotám. To by představovalo středně silné projevy La Niňa. Silnější oscilace ENSO (El Niňo Southern Oscillation) nemusí nutně znamenat silný dopad na světové klima, ale některé vlivy a dopady budou určitě výraznější.
.
Diskuse vlivu

Změna ENSO se projevuje v různých částech světa. Jestliže je známa predikce ENSO, dá se z toho odvozovat sezónní předpověď pro řadu regionů na měsíce dopředu. Přitom je potřeba posuzovat teplou a chladnou odchylku ENSO odděleně, protože například jestliže jev El Niňo způsobí deštivou sezónu v daném regionu, neznamená to, že opačný jev La Niňa v témže regionu navodí sezónu suchou. Dopady daného jevu jsou při každé epizodě poněkud odlišné, nelze na ně nahlížet schématicky.
.