JASNO | Internetová publikace o meteorologii | RNDr. Petr Dvořák | meteorologie, klimatologie, věda, předpověď počasí
t roztoky
14.4
°C
td roztoky
11.2
°C
rh roztoky
81.3
%
t int
21.6
°C
t LKPR
14.5
°C
td LKPR
8.9
°C
rh LKPR
68.8
%
vítr LKPR
10/3
m/s
VIS LKPR
40.0
km
QFE
982.6
QNH
1015.7
QFF
1015.5
hPa
datum
2020-07-11
den
SO
čas
02.16 UTC
číslo dne
193
aktuality
archiv
text článku
archiv
faktografie
archiv
media
archiv
2020-06-17 08.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 67
Večer 16. června 2020 se při stmívání začala na severní obloze pozvolna rýsovat modravá vlákna. Zatímco běžná oblačnost s postupujícím večerem tmavla, tato vlákna jasněla a rýsovala se stále zřetelněji — noční svítící oblaky! Ty se vyskytují jen vzácně v období letního slunovratu. Jejich výška je 85-90 km nad zemí a tak je slunce, které je jen nehluboko pod obzorem, osvětluje zespodu. Oblaka samotná nesvítí, jen odrážejí sluneční záři. Vznikají v létě, kdy je v této části atmosféry — mezosféře — nejnižší teplota kolem -120 °C, a to v okolí severního pólu. Nejsou tedy vidět z jižnějších zeměpis
2020-05-25 09.12 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 100
Indii (tentokrát západní pobřeží) s velkou pravděpodobností zasáhne v příštím týdnu další hurikán (v tomto regionu nazývaný cyklón), možná s ničivější účinností, než před pár dny Amphan. Hurikánová sezóna začala v Indickém oceánu letos velmi brzy a také místní teploty vzduchu v oblasti severozápadní Indie, Pákistánu a v okolí Perského zálivu jsou mimořádně vysoké v tuto roční dobu, blíží se k 50 °C. Naopak ve střední Evropě pokračuje teplotně podprůměrný květen, podobně jako loni, i když ten letošní je o kousek teplejší. Ani první červnové dny nejspíš nepřinesou výraznější oteplení. Není b
2020-02-24 10.07 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 241
Při přechodu studené fronty večer v neděli 23. 2. 2020 byl na polské meteorologické stanici na Sněžce zaznamenán rekordní náraz větru 223 km/h (62 m/s). Česká stanice Poštovna na vrcholu Sněžky, poněkud krytá vůči danému směru větru, zaznamenala 180 km/h. Dosavadní rekordní hodnotu nárazu větru zde zaznamenali při orkánu Kyrill, 216 km/h.
2020-02-06 16.49 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 236
Vesmírná sonda Voyager 2 vstoupila do režimu ochrany před selháním dne 28. ledna 2020. Je to následek manévru, realizovaného 25. ledna toho roku. Voyager 2 měla naplánovaný obvyklý rotační manévr s otočením o 360 ° kvůli kalibraci přístrojů. NASA informovala o tom, že došlo ke zpoždění manévru, protože dva systémy indikovaly vysoké napětí ve stejnou chvíli. Inženýři NASA spustili systém zajištění a poslali sondě signál k nastavení sebe-ochrany. 28. ledna došlo k úspěšnému vypnutí jednoho ze systémů, indikujících vysoké napětí, následně nastartovali vědecké přístroje k opětovné činnosti. Kom
2019-11-20 08.19 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 445
Nad Českou republikou se utvořila výraznější teplotní inverze, která potrvá zhruba týden. Po celou dobu dojde k protrhání nízké inverzní oblačnosti jen zcela výjimečně, většinou bude zataženo, místy s mrholením. Jen na horách bude slunečno, ale rovněž ne po celou dobu a bude se to týkat jen nejvyšších horských poloh. Vítr bude jen slabý, budou se vyskytovat četné mlhy. Teploty se budou udržovat slabě nad nulou, většinou kolem 1-6 °C. Ke změně cirkulace dojde po 28. 11. 2019, kdy začne jihozápadní proudění kolem rozsáhlé tlakové níže nad západní Evropou. Toto proudění přinese odbourání inverze
2019-11-17 05.13 UTC   Petr Dvořák
meteorologie
hits 408
Současné postavení tlakových útvarů vyvolává jižní proudění přes alpskou oblast. Vlivem vysoké vlhkosti se na návětrné straně Alp utváří rozsáhlá oblačnost s vydatnými srážkami, které vyúsťují v povodně v severní Itálii. Při překlenování hor dochází vlivem srážek k ubývání objemu vody ve vzduchu a na druhé, závětrné straně, pak vzduch prochází již jako podstatně sušší.
2019-10-27 05.25 UTC   Petr Dvořák
naučný
hits 411
V pondělí 11. 11. 2019 přejde planeta Merkur před slunečním diskem. Úkaz nastává jen několikrát za století, přibližně 13x, naposledy proběhl v roce 2016, příští průchod je v roce 2032. V roce 2019 vstoupí kotouček Merkuru před sluneční disk přibližně ve 13 h 35 min SEČ, v jeho levé části, a bude pomalu postupovat doprava. V oblasti středu disku bude po 16. hodině, v přibližné době západu slunce; zbytek průběhu tedy nebude možno z České republiky pozorovat. Kotouček Merkuru při tranzitu přes sluneční disk je velmi malý a sice ho lze uvidět i pouhým okem, ale jen obtížně. Úkaz je lepší pozoro
2019-09-18 22.09 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 435
Na celé severní polokouli je možno v těchto týdnech pozorovat neobvyklé soumrakové barvy oblohy nedlouho po západu slunce. Obloha je více zbarvena do červenofialových odstínů. Způsobuje to vulkanický prach, rozptýlený po celé atmosféře a pocházející z erupcí několika sopek, zejména Raikoke na Kurilských ostrovech. Došlo k sérii jejích erupcí, zejména v červnu 2019. Sopečný oblak zasáhl až do výšek kolem 17 km a následně se rozptyloval nad celý glóbus.
2019-05-23 06.05 UTC   Petr Dvořák
extrémy
hits 731
Během dnů 20. až 23. 5. 2019 přecházela přes střední Evropu tlaková níže, jejíž střed se přesouval přes Českou republiku a následně Polsko dále k východu. V zadní části této tlakové níže vznikaly vydatné srážky, které byly zesíleny orografií severní strany Česka. V těchto lokalitách napršelo i více než 120 mm srážek během 24 hodin. Smědava uvádí úhrn srážek 143 mm, v Beskydech stanice Nýdek–Filipka 119 mm. To vedlo ke zvýšení hladin malých toků, pramenících a protékajících těmito oblastmi. Většinou bylo dosaženo 2. stupně povodňové aktivity, někde i 3. stupně. V průběhu 23. 5. 2019 srážky pozv
2019-03-05 11.43 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 823
Letošní první dosažení hodnoty teploty vzduchu 20 °C bylo 4. března 2019 v Čáslavi, kde byla maximální denní teplota 20,2 °C. Byla to jediná stanice ČHMÚ s hodnotou nad 20 °C, druhá nejvyšší teplota byla změřena v Českých Budějovicích 19,8 °C a třetí v Kralupech nad Vltavou 19,7 °C. Limit 20 °C nebývá v březnu v ČR překračován každý rok, statisticky asi jednou za 6 let, a to většinou ke konci měsíce. Letos k tomu došlo velmi brzy, hned na počátku. V dalších dnech se ale teploty budou udržovat spíše pod 10 °C.
2019-02-24 09.04 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 767
Nad střední Evropu se od severu nasunula tlaková výše, jejíž střed se během víkendu 23. a 24. 2. 2019 udržuje nad Českou republikou. V sobotu vykazovala tlaková výše nejvyšší hodnoty tlaku, v České republice bylo na synoptických stanicích naměřeno 1046 až 1047 hPa (přepočteno na hladinu 0 m). Takovýto tlak bývá zřídka, v jednotkách případů za století.
2018-10-05 05.03 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 996
V těchto dnech se utvářejí ranní mělké mlhy vlivem nočního radiačního ochlazování při jasné obloze. S postupujícím podzimem budou tyto mlhy četnější a vertikálně mohutnější, současně déletrvající. V říjnu se ještě poměrně rychle rozpouštějí. Lokality s těmito mlhami mapují místní "mrazové kotliny", místa, kde se za klidných bezvětrných nocích ukládá studený vzduch.
2018-09-24 06.40 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 981
Po přechodu výrazné studené fronty v noci z neděle 23. 9. na pondělí 24. 9. 2018, provázené bouřlivým větrem a silnými srážkami, došlo také k výraznému ochlazení. Před frontou byly v teplém sektoru odpolední teploty vzduchu i přes 21 °C, za frontou se ochladilo na 6-10 °C. Nulová izoterma je situována v nadmořské výšce 1300-1400 m, na hřebenech Krkonoš je -1 až -3 °C a napadl zde první sníh nadcházející studené sezóny. Je to dříve, než v předchozích rocích.
2018-06-29 06.53 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 1228
Během 51hodinového časového úseku neklesla teplota vzduchu pod 42.6 °C. Došlo k tomu ve městě Quriyat v Ománu, jde o zatím nejvyšší zjištěnou minimální teplotu v historii měření na celém světě. Jde o skutečně ohromující hodnotu, která bývá dosahována jen v ojedinělých lokalitách v odpoledních hodinách, v době kulminující teplotní křivky. Zde se jednalo o noční minimum, které lze nazvat "supetropická noc". Odpolední maximum v této době přitom dosáhlo 49.8 °C. Quriyat je město s 50000 obyvateli u břehů Arabského moře, vzdálené asi hodinu jízdy jihovýchodně od Muscatu, hlavního města Ománu. .
2018-04-12 04.18 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1482
Druhá dekáda dubna 2018 bude pokračovat teplým charakterem počasí. Příčinou je uspořádání tlakových útvarů — nad západní částí Evropy se udržuje tlaková níže a po její přední straně proudí do střední Evropy velmi teplý vzduch od jihovýchodu. Vlivem cyklonálního zakřivení izobar a izohyps se v některých dnech budou tvořit bouřky, většinou bude polojasno a beze srážek. Teploty v ČR budou dosahovat denně 20-25 °C.
2018-03-23 10.34 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1474
Téměř celý evropský kontinent je zalitý nízkou a střední oblačností, slunečního svitu je málo. Málooblačné počasí mají jen ve Středomoří v Itálii, kde se ale vyskytují ojedinělé bouřky, na Riviéře a na jihovýchodě Španělska. Teploty jsou v celé Evropě poměrně nízké. Na tomto rázu počasí se ve střední Evropě podílí výšková tlaková níže, dobře zřetelná v hladině 500 hPa. .
2018-03-01 06.21 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1365
Podobně jako poslední únorový den, také první den března 2018 měl mrazivou noc a i přes den bude stále ještě mráz. Nejnižší ranní teplota 1. 3. 2018 byla -24,0 °C na Jizerce, nejvyšší mělo pražské Klementinum -11,3 °C. Přes den lze očekávat teploty kolem -10 až -5 °C. Teprve během víkendu se bude slabě oteplovat a celodenní nadnulové teploty (ve středních polohách) budou až od nového týdne od 5. 3. 2018.
2018-02-28 06.22 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1365
Na samém sklonku zimy 2017/2018, poslední den meteorologické zimy 28. 2. 2018, byla nejchladnější (nebo jedna z nejchladnějších) nocí v Česku. Nejnižší hodnota byla dosažena na Rolavě v Krušných horách, -25,2 °C, na 12 stanicích ČHMÚ klesla teplota vzduchu pod -20 °C a nejtepleji bylo v pražském Klementinu, -11 °C. Mrazivý den bude ještě 1. 3., potom se bude mírně oteplovat.
2017-12-25 05.42 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1804
Ani v roce 2017 nejsou Vánoce v České republice na sněhu. Nad celou Evropou je výrazné zonální proudění, ve střední Evropě se uplatňuje teplý sektor rozsáhlé tlakové níže nad severní Evropou. Ze Středomoří k nám do tohoto teplého sektoru zasahuje nevýrazný výběžek vyššího tlaku vzduchu, na středomořském pobřeží je proto velmi pěkné slunečné počasí. V západní a střední Evropě je ale vzduch poněkud vlhčí a utvořila se zde rozsáhlá vrstva nízké inverzní oblačnosti druhu St, Sc, která pokrývá většinu území západní a střední Evropy. .
2017-12-01 09.41 UTC   Petr Dvořák
předpověď
hits 1770
Zima přichází, 1. prosincem začalo období meteorologické zimy. Na Moravě včera bohatě sněžilo, sníh připadl i v dalších regionech. Nyní se nad naše území nasouvá hřeben vyššího tlaku vzduchu, který je příčinou ubývání oblačnosti. V noci na sobotu 2. 12. 2017 se na většině území vyjasní a vlivem ztišení větru budou noční teploty klesat na hodnoty kolem -6 °C, v některých údolních lokalitách však může být ráno i pod -10 °C.
2015-08-02 00.00 UTC   Petr Dvořák
naučný
hits 2007
diskuse 0
link copy
Chemtrails → konspirační teorie předpokládají, že z vysoko letících dopravních letadel je rozprašován materiál, který má mít nejrozmanitější působnost na lidskou psychiku a má mít za následek, že lidé budou bez odporu vykonávat, co po nich správní úřady budou chtít. Tyto teorie se nezakládají na pravdě a neexistuje žádný důkaz, že by se něco takového dělo.

Ve skutečnosti → jsou kondenzační pruhy za letadly běžným jevem, vznikajícím kondenzací a sublimací vodního obsahu vzduchu, který prošel horkým prostředím ve spalovacím motoru letadla. Poprvé se tyto efekty ukázaly již za první světové války, četněji pak ve druhé světové válce a po ní; ve vojenství není vítán demaskující účinek tohoto efektu.
Složení atmosféry je souhrn řady plynů. Objemově nejvíce je zastoupen dusík (nitrogen, N) o objemu asi 78 %, dále kyslík (oxygen, O) s objemem asi 21 %. Zbývající zlomek objemu připadá na několik plynů, které vykazují v atmosféře dlouhodobě stálý objem, a také na malá množství plynů s objemem časově a prostorově proměnlivým. Sem řadíme např. vodní páru, oxid uhličitý nebo ozón. Některé plyny a příměsi se do atmosféry dostávají jak přirozenými procesy, tak i uměle jako důsledek antropogenních činností; totéž platí i pro opačný směr, kdy se tyto příměsi dostávají z atmosféry pryč. Průměrná doba setrvání molekul určité atmosférické příměsi je různá, v rozsahu od několika hodin až po milióny let, v závislosti na druhu příměsi. Dobu setrvání v atmosféře uvádí následující tabulka:

plyn
průměrná koncentrace (ppm)
přibl. čas setrvání
cyklus
Ar
9340
-
-
Ne
18
-
-
Kr
1,1
-
-
Xe
0,09
-
-
N2
780,840
106 roků
biologický, mikrobiologický
O2
209,460
10 roků
biologický, mikrobiologický
CH4
1,65
7 roků
biogenický, chemický
CO2
332
15 roků
antropogenní, biogenní
CO
0,05 až 0,2
65 dní
antropogenní, chemický
H2
0,58
10 roků
biogenní, chemický
N2O
0,33
10 roků
biogenní, chemický
SO2
10-5 až 10-4
40 dní
antropogenní, chemický
NH3
10-4 až 10-3
20 dní
biogenický, chemický, déšt
NO, NO2
10-6 až 10-2
1 den
antropogenní, chemický, blesky
O3
10-2 až 10-1
neznámo
chemický
HNO3
10-5 až 10-3
1 den
chemický, déšt
H2O
proměnlivé
10 dní
fyzikálně-chemický
He
5,2
10 let
fyzikálně-chemický




Spalování fosilního hydrokarbonového paliva znamená v ideálním případě oxidaci, jejímž produktem je pouze CO2 a H2O. Chemická rovnice dokonalého spalování tohoto paliva je:

CxHy + (x + ¼y)O2 → xCO2 + ½yH2O

Při spalování fosilního paliva dochází ke směšování molekul atmosférických plynů a molekul paliva (podle druhu paliva C7H16 nebo C8H18) v poměru vzduch-palivo typicky kolem 14,6. Když je vzduchu méně, nazývá se palivová směs bohatou, v opačném případě chudou. Spalování paliva je však vždy nedokonalé, tj. doprovázené nespálenými molekulami CO2, H2O a vedlejším produktem nedokonalého spalování je CO. Množství CO závisí na dané teplotě spalování a na tlaku plynu. Při spalování konvenčních fosilních paliv, smísených se vzduchem, dochází k oxidaci atmosférického dusíku N2 a produktem jsou sloučeniny NOx. Jejich vznik je podmíněn dodáním vysoké energie, proto oxidy dusíku vznikají při vysokých teplotách spalování, např. v pístových motorech v okamžiku nejvyšší teploty hoření.
Spálením 1 litru leteckého paliva Jet A-1 a smísením s příslušným množstvím vzduchu je vyprodukováno asi 3 kg vodní páry (produkt hoření uhlovodíků — při hoření se slučuje atmosférický kyslík s vodíkem v palivu), 1,2 kg CO2, 1 až 2 g CO, 6 až 16 g NOx, asi 0,05 až 0,7 g těkavých látek, 1 g oxidů síry SOx, saze 0,007 až 0,03 g [Vladimír Málek, semestrální práce Vliv letecké dopravy na ovzduší, Univerzita Pardubice, 2001, http://envi.upce.cz/pisprace/ks_pce/malek.doc].

Při spalování fosilních paliv tedy probíhají zejména tyto procesy:

C + O2 → CO2 (molekula oxidu uhličitého)
2C + O → 2CO (dvě molekuly oxidu uhelnatého)
2H2 + O2 → 2H2O (dvě molekuly vody)
S + O2 → SO2 (molekula oxidu siřičitého)

N (dusík) se slučuje s kouřovými plyny, dále interaguje s atmosférickým kyslíkem a vznikají oxidy dusíku, obecně značené NOx. Kouřovými plyny se rozumějí sloučeniny atmosférického dusíku, kyslíku a produktů spalování CO2, CO, NOx, vodní páry a případně (je-li v palivu obsažena síra) také SO2. V případě nedokonalého spalování obsahují kouřové plyny i zbytky nespáleného paliva; více či méně nedokonalé spalování probíhá u všech motorů. U starých typů turbínových letadel můžeme pozorovat zřetelné tmavé kouřové stopy, což jsou právě tuhé částice, vypouštěné v podobě sazí z trysek motorů. Moderní letecké motory mají podstatně dokonalejší spalování, a kouřová stopa za letadlem je téměř neviditelná. Kromě výše uvedených chemických prvků obsahuje palivo pro proudové letecké motory také antidetonační aditiva (např. tetraetyl), antioxidanty (zabraňují usazování slepených částic, vzniklých interakcí palivové soustavy s palivem), aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny (mohla by vznikat třením při rychlém proudění paliva v palivové soustavě, avšak nenahrazují nutné uzemnění mezi kovovými součástmi palivové soustavy, ani neochraňují před zásahem blesku), antikoroziva (brání korozi potrubí a dalších součástí, obsahujících železnou složku, případně podporují lubrikační vlastnosti povrchů, podél kterých proudí palivo), aditiva snižující tuhnutí vody obsažené v palivu a zamezující tvorbě ledových krystalů v palivu, případně růstu mikrobiologických organismů v palivu; nesnižují však bod tuhnutí samotného paliva, přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je např. měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat, biocidní přísady, zamezující organickým složkám v rozmnožování. Voda nebo směs vody a metanolu napomáhají zvýšit výkon turbínových motorů v podmínkách, kdy je nízká hustota vzduchu, např. na vysoko položených letištích. Voda i metanol musejí být mimořádně čisté, aby nedocházelo ke vzniku usazenin v palivu.
Z dosavadního textu vyplývá, že z trysky pracujícího leteckého motoru vychází za letu směs mnoha plynů a tuhých částic. Spalováním se tedy podle Wikipedie rozumí proces rychlé oxidace za současného uvolňování chemické energie, kterou mají molekuly paliva. Uvolňováním této energie je produkováno teplo a světlo. Uvolňování tepla se nazývá exotermický proces, proto hoření nazýváme „oxidační exotermický děj“. Pro vznik procesu spalování je potřebná iniciace (tj. zažehnutí, přivedení paliva na potřebnou kritickou teplotu, při níž palivo začne hořet samo), kyslík a palivo. Letecké motory využívají atmosférický kyslík, který do motoru vstupuje zvenčí prostřednictvím sacího prostoru; naopak raketové motory si musejí vozit kyslík s sebou v nádrži, aby mohly spalovat i v kosmickém prostoru mimo atmosféru. Produkty spalování jsou v případě raketových motorů podobné jako produkty spalování leteckých či jiných spalovacích motorů, využívajících fosilních paliv.
Proudový motor užívaný na letadlech pracuje tak, že do vstupního otvoru proudí vzduch z okolní atmosféry, je komprimován soustavou kompresorových vrtulí (axiálním kompresorem), tlak zde přesahuje i 10násobek tlaku vzduchu na úrovni hladiny moře; s tímto vysokým tlakem podstupuje smísení s fosilním palivem. Tato hořlavá směs je zapálena a prudce tak zvýší svůj objem. Jedinou únikovou cestou pro expandovaný plyn je výstupní tryska, jíž proudí vysokou rychlostí ven do atmosféry. Část takto získané kinetické energie se spotřebuje na roztáčení turbínového hřídele, kterým je poháněn kompresor na vstupu turbíny. Zbytek energie je využit dle zákona akce a reakce (3. Newtonův zákon) k posunu letadla vpřed [http://21stoleti.cz/blog/2011/09/29/jak-funguje-proudovy-motor/]. Na výstupu trysky má plyn vysokou teplotu a poněkud vyšší tlak vzhledem k úrovni hladiny moře [http://www.leteckemotory.cz/teorie/teorie-01.php]. Při průchodu spalovací komorou je spálena jen část kyslíku — množstvím spáleného kyslíku je určena teplota plynů za spalovací komorou. Kyslík, který neprojde plamenem, je možno využít v přídavném spalování (forsáži), díky které je dosaženo vyšší teploty vystupujících plynů a tedy vyšší rychlosti proudění spáleného plynu z motoru ven. Dominantním faktorem pro energii, užitou k posunu letadla, je teplota vystupujícího plynu. U současných proudových motorů je tato teplota okolo 1000 až 1300 K. Kdyby byl spálen všechen kyslík, byla by tato teplota až kolem 2500 K.

Po opuštění motoru se podle dalších zákonů fyziky teplota i tlak tohoto plynu vyrovnává s okolním prostředím, reprezentovaným poměry v atmosféře. V horní troposféře, v prostoru obvyklých cestovních hladin proudových letadel, je atmosférický tlak okolo 300 hPa a teplota kolem 220 K.
Obratme nyní svoji pozornost na kondenzaci a depozici molekul vody. Čerpat budeme zejména z knihy Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007].

Voda se v zemské atmosféře vyskytuje současně ve všech třech skupenstvích — mluvíme o heterogenní soustavě. Objemové zastoupení molekul vody ve vzduchu je proměnlivé v rozsahu 0 až asi 4 %. Pokud se vyskytuje rozhraní dvou různých skupenství vody, např. ledová kra plovoucí ve vodě, oblačné kapičky v okolní nenasycené atmosféře nebo ledová kroupa obklopená nenasyceným vzduchem, může tímto rozhraním probíhat určitá interakce — soustava je v nerovnovážném stavu, tj. molekuly H2O se přesouvají z jednoho prostředí do druhého , případně je soustava v rovnovážném stavu a dochází k přesunu stejného množství molekul H2O jedním i opačným směrem, tzn. ani v jednom prostředí neubývá ani nepřibývá molekul H2O. Nerovnovážný stav představuje kondenzaci (přesun molekul přes rozhraní z plynného do kapalného prostředí), vypařování (přesun molekul přes rozhraní z kapalného do plynného prostředí), sublimaci (přesun z tuhého do plynného prostředí) nebo depozici (přesun z plynného do tuhého prostředí), případně ještě tání (přesun z tuhého do kapalného prostředí) a mrznutí (přesun z kapalného do tuhého prostředí).

Vypařování bychom popsali takto: Uvnitř kapalné vody, „v hloubce“, působí mezimolekulární síly izotropně, tj. všemi směry stejně. Jednotlivé molekuly jsou blízko sebe, pohybují se a narážejí do sebe. Tenká vrstva molekul, tvořící hladinu či povrch vodního objemu, však působí mezimolekulárními silami podstatně silněji směrem dovnitř kapaliny, resp. do stran, a jen slabě směrem ven z kapaliny. Kvůli větším mezimolekulárním silám jsou povrchové „hladinové“ molekuly od sebe více vzdáleny než molekuly v hloubce; mezery mezi nimi jsou větší. Jednotlivé molekuly z vnitřku, z větší hloubky, které vlivem nárazů získaly vyšší energii, mohou příležitostně překonat povrchové anizotropní mezimolekulární síly a proniknout zvětšenými mezerami nad hladinu. Některé z molekul, které se tímto způsobem vymanily z kapalného prostředí, se mohou vrátit zpět, jiné pokračují v pohybu pryč od kapaliny — to je výpar.

Čím vyšší energii tyto molekuly mají , tím lépe funguje proces odpařování. Proto se lépe odpařuje např. horká voda, než voda studená. Energii, kterou musíme do kapaliny dodat, aby její molekuly přešly do plynného prostředí, nazýváme skupenské teplo vypařování nebo také latentní teplo výparu. Při opačném procesu mluvíme o latentním teple kondenzace. Molekuly vodní páry, tj. plynné vody, mají tedy vyšší energii, než molekuly kapalné vody. Jestliže z kapalného do plynného prostředí přejde nakonec takové množství molekul, že je dosaženo rovnovážného stavu, kdy se opačným směrem, tj. z plynu do kapaliny vrací shodné množtví molekul H2O, jaké se vypařuje, mluvíme o nasycení vzduchu vodní párou. Obě prostředí, voda i pára, mají stejnou teplotu (=energii) a stejně velký tok molekul jedním i opačným směrem.
Obdobné principy se uplatňují i ve fázových přechodech led–pára a led–voda.
Jak vzniká kondenzace a depozice
V předchozím textu jsme uvedli představu kapalného či tuhého povrchu H2O, nad kterým je plynné prostředí, v němž jsou krom ostatních plynů také molekuly H2O, a přitom probíhá obousměrná výměna molekul mezi povrchem a plynným prostředím nad ním. Jakmile je dosaženo nasycení plynného prostředí nad povrchem, je tok molekul jedním i druhým směrem stejný. Může však dojít i k přesycení, kdy je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá dané teplotě. Jinými slovy, při přesycení je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá stavu nasycení; tyto molekuly potom (protože jich je víc) vyvíjejí vyšší parciální tlak neboli napětí vodní páry. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Ve vzduchu přesyceném vodní párou tak může začít docházet ke kondenzaci, případně depozici. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasycený.

Proces nasycování vzduchu nad vodní či ledovou hladinou si můžeme představit jako vylétávání molekul skrze povrchovou vrstvu (hladinu) do vzduchového prostoru nad ní. Čím je vyšší teplota prostředí, tím více se do prostředí vejde molekul vody. Vypařování je tím intenzivnější, čím mají molekuly H2O vyšší energii a tudíž lépe pronikají z kapalné či tuhé vody nad hladinu. Současně ale také čím vyšší mají odpařené molekuly energii, tím lépe se vracejí zpět ze vzduchu do vody nebo sedimentují na led. Proto se rychlost odpařování za neměnných podmínek postupně zpomaluje, až se při stavu nasycení zastaví. Při nasycení je prostředí v rovnovážném stavu; stejný počet vodních molekul vyletí nad hladinu, jako se pod ní ze vzduchu zase vrátí. Jestliže ale ochladíme prostředí nad vodní hladinou či nad ledem, nastane tam přebytek vypařených molekul a vznikne stav přesycení. V této situaci začne docházet ke slučování vypařených molekul a budou vznikat vodní kapičky. Tento proces je kondenzace. Bez přítomnosti kondenzačních jader by však bylo nutno vzduchové prostředí nad hladinou přesytit asi na 400 %, což by znamenalo, že molekuly vylétající z vodní hladiny by musely mít obrovskou energii, aby se do přesyceného prostředí vtlačily. Takového parciálního tlaku vodní páry není v přírodě dosahováno.

Pokud by se ale ve vzduchovém prostředí vyskytovala smáčitelná kondenzační jádra, k nimž mohou molekuly vodní páry přilnout, je ke kondenzaci potřebný nižší tlak molekul vodní páry, než kdyby smáčitelná kondenzační jádra přítomna nebyla. Je to způsobeno tím, že v roztoku vody a smáčitelných pevných částic je povrch takového objektu tvořen jen zčásti vodními molekulami, a zčásti molekulami kondenzačního jádra. Z toho důvodu bude z takovéhoto objektu vylétat menší množství molekul, a jejich tlak v prostoru kolem objektu bude proto nižší. Rovnovážný stav tedy nastane při nižším tlaku.

Náhodnými kolizemi molekul vody nebo jejich shluků může docházet k homogenní nukleaci a vzniku zárodků vodních kapiček. Je k tomu však zapotřebí nesmírně vysokého přesycení, jaké se v atmosféře nevyskytuje, a tak je homogenní nukleace v podstatě nereálná. Aby tedy vůbec mohlo dojít ke vzniku kapiček, musejí se v atmosféře vyskytovat ještě navíc aerosolové částice velmi malých velikostí, které zastávají funkci kondenzačních jader. Nukleaci vodních kapek za přítomnosti těchto jader nazýváme heterogenní. Aby rodící se kapka byla stabilní, tzn. aby se hned zase nevypařila, a aby tím pádem byla schopna dalšího růstu, musí dosáhnout určité velikosti, určitého kritického objemu. Udělejme si přitom takovouto představu: zmíněná povrchová vrstva molekul, tvořící rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází, má určitou stálou tlouštku. Pod tímto rozhraním s vyšší energií jsou pak ostatní molekuly vody s energií nižší. Dále si představme kulovou kapku, tvořenou „obalem“ ze zmíněné vrstvy energetičtějších molekul a vnitřkem z ostatních molekul H2O. Čím je kapka menší, tím větší podíl na jejím objemu zastávají povrchové molekuly v „obalu“ a tím větší je rovnovážný tlak nasycené páry nad zakřiveným povrchem. Neboli, čím je kapka menší a tudíž čím je povrch více zakřiven, tím vyšší je napětí nasycené páry nad tímto povrchem. Pokud je kapka kriticky malá či ještě menší, muselo by kolem ní být nadkritické napětí vodní páry, aby mohla spontánně růst. Což nenastává. Pro spontánní růst vodní kapky je proto potřeba, aby na počátku přesáhla jistou kritickou velikost.

Jak je ale vůbec docílen vznik počátečního shluku molekul H2O a období růstu kapky od počáteční do kritické velikosti? Oblačné kapky se v atmosféře tvoří jedině heterogenní nukleací. To znamená, že musejí být přítomny ještě nějaké další látky, aerosoly, které interagují s molekulami H2O. V knize Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007] je na str. 113 psáno: „Při dané teplotě a napětí vodní páry závisí rychlost vzniku kapek na koncentraci přítomných jader a na jejich vlastnostech.“ Jinými slovy, vznik a vývoj oblačnosti při dané teplotě a tlaku vodní páry bude záviset na kvantitě a kvalitě přítomných aerosolových částic. Pokud tyto aerosoly nijak neinteragují s molekulami vody, nemají na vznik vodních kapek žádný vliv. To se týká částic s neutrální afinitou anebo částic nesmáčitelných — o obou druhů těchto částic je nukleace vodních kapek stejně nebo více energeticky náročná, jako u nukleace kapky bez přítomnosti kondenzačních jader. Naopak, částice smáčitelné vodou či ve vodě rozpustné snižují rovnovážné napětí vodní páry oproti čisté vodě, a to proto, že v roztoku vody a aerosolu jsou některé povrchové molekuly vody nahrazeny molekulami aerosolu, kvůli čemuž se nad povrch roztoku dostává méně molekul vody a rovnovážné napětí vodní páry je proto nad povrchem nižší.

Výstup horkého plynu z leteckého motoru, obsahujícího mj. také spaliny–saze a molekuly vody jako produkt spalování fosilního paliva, se odbývá do podstatně chladnější a vlhké okolní atmosféry. Proud horkého plynu se za motorem mísí se vzduchem v turbulentním prostředím, a dochází tak ke směšování okolní teploty a vlhkosti s horkým plynem, obsahujícím tuhé částice coby kondenzační jádra. Tento proces můžeme vzdáleně přiblížit k našemu dýchání za studeného a vlhkého počasí, kdy po výdechu pozorujeme obláček kondenzované vodní páry.

Stav nasycení vzduchu vodní párou je funkcí teploty. Čím je teplota vzduchu nižší, tím méně je potřeba molekul vody, aby nastal stav nasycení, tj. aby se molekuly vody shlukovaly do vodních kapiček. Ve vysoké troposféře, ve výškách zhruba nad 8 km, jsou teploty (v mírných zeměpisných šířkách) zpravidla pod -50 °C. Srovnejme: Při 20 °C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 °C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu.

Představme si nyní proudové letadlo, letící v atmosféře s okolní teplotou vzduchu -50 °C a relativní vlhkostí 30 %. Absolutní vlhkost v této hladině je proto 0,02 g.m-3. Palivem v letadle je kerosin C12H26, letadlo má spotřebu každého jednoho motoru 0,42 kg.s-1, což odpovídá spotřebě 1,5 tuny paliva na jeden motor a hodinu letu (např. Boeing 737 nebo Airbus 320). Rovnice spalování zní:

2 C12H26 + 37 O2 → 24 CO2 + 26 H2O

Když dosadíme atomové hmotnosti, máme:

1 kg paliva + 3,48 kg kyslíku → 3,1 kg CO2 + 1,38 kg vody

Po spálení 1 kg paliva vyjde z motoru do atmosféry 1,38 kg vody. V našem příkladě motor spotřebuje 0,42 kg paliva za jednu sekundu, takže za jednu sekundu vyjde z motoru 0,58 kg vodní páry. Když letadlo letí rychlostí 0,8 Machu, uletí za 1 sekundu 240 metrů. Předpokládejme, že proud vystupujícího vzduchu z motoru má průměr 5 metrů (kuželovitě se rozšiřuje, toto je jen průměrná hodnota), pak každou sekundu vznikne za letadlem válec výstupních plynů o objemu 4680 metrů krychlových, ve kterých je rozptýleno 0,58 kg vodní páry, tedy 0,124 g.m3. K tomu připočteme původní vlhkost, která v atmosféře byla, a která se turbulentně smísí s proudem vzduchu z motoru — 0,094 kg (4680 m3.0,00002 kg.m-3), a dostaneme, že válec vzduchu za motorem obsahuje 0,674 kg vodní páry na 4680 metrů krychlových. Každý jeden metr krychlový vzduchu pak obsahuje 0,144 g vody. To by odpovídalo přesycení asi 230 %. Při nižší teplotě vzduchu a vyšší vlhkosti, např. při přibližování teplé fronty a růstu relativní vlhkosti ve vysoké troposféře, je snadné dosáhnout tímto způsobem přesycení i více než 500 %. Tak může docházet k umělé kondenzaci dokonce i bez přítomnosti kondenzačních jader! Vzniklé kapky vody za motorem okamžitě mrznou a samy působí jako kondenzační jádra na jiné kapky, které ještě nestačily zmrznout. Vlivem turbulence narážejí kapalné kapičky na vzniklá ledová jádra a ihned se s nimi spojují a mrznou, dochází k depozici.

Jak vidno, pro vznik kondenzačních pruhů za letadly jsou rozhodující tyto faktory: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody).

Posledně uvedenými faktory vysvětlíme, proč za některými letadly se contrails rozplývají rychle a za jinými zůstávají na obloze déle, ačkoliv letadla letí ve stejné hladině a jen několik okamžiků za sebou. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a která se mohou kvalitativně odlišovat, např. obsahovat různé protimrznoucí příměsi nebo mít odlišný obsah vody. Dále se může jednat o letadla s různými typy motorů s odlišnými spotřebami paliva; např. dvoumotorový velkokapacitní Boeing 777 a dvoumotorový Airbus 318 vypadají vysoko na obloze dosti podobně, jejich kondenzační pruhy jsou podobně tvarované, ale výkon motorů Boeingu 777 musí pohánět několikanásobně větší hmotu, než u menšího Airbusu 318, přitom obě letadla letí skoro či úplně stejnou rychlostí. Motory Boeingu proto vypouštějí podstatně více vody a kondenzačních jader, než motory Airbusu, do stejného atmosférického prostředí.

Letadla však létají v mnoha letových hladinách nad sebou. Podél vertikály se významně mění i obsah vlhkosti v atmosféře. Proto můžeme často vidět letadla v podobné výšce, jen o jednu nebo dvě hladiny nad sebou (rozstup mezi letovými hladinami je 300 m), a přitom jedno z letadel vytváří dlouhotrvající stopu, zatímco stopa za druhým letadlem se rychle rozpouští.

Domněnky, že dopravní letadla ve velkých výškách rozprašují ještě jiné chemikálie než ty, které jsou produktem spalování běžného leteckého paliva, jsou nesmyslné. Žádné chemtrails, jak se tyto vymyšlené a ničím nepodložené jevy nazývají v neodborných kruzích, neexistují.

Klíčová slova: chemtrails, contrails, kondenzační pruhy, letadlo, letadla, chemtard, nesmysl, konspirační teorie, HAARP, oblačnost, práškování, letectví, vlády, ovlivňování
Přílohy
Link na článek
http://www.jasno.cz/index.php?id=read&idd=1438763350
Relevantní soubory
Žádné soubory
Relevantní články
Internetové odkazy
Žádné odkazy
Obrazová příloha
Žádné obrázky
Distribuce textu
externí
interní
2020-05-27 06.52 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 238
Teplo se zatím moc nechystá. Nad Atlantikem je velmi stabilní tlaková výše, která by měla být na Azorami a přesahovat i do střední Evropy, avšak je posunuta mnohem dál k západu a k severu. Po její přední straně proudí do Evropy stále chladný vzduch od severu a pokud jsou výstupy modelů jakž takž správné, potrvá to i v první polovině června. Příčinou může být (je to jen domněnka) teplá zima a nadměrné tání arktického ledu, které přináší chladné vody do Atlantiku z prostoru Labradoru, Grónska a Islandu. Studený podklad se pak podílí na utváření stabilní anticyklony. Situace by se pak změnila, až
2020-05-25 09.17 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 87
V oblasti Blízkého a Středního Východu a také v severozápadní Indii a Pákistánu panují v této roční době nezvykle vysoké teploty vzduchu, které se blíží 50 °C. Ani v noci místy neklesají pod 30 °C. Takovéto hodnoty jsou relativně běžné v červenci a srpnu, ale málokdy v květnu. Dá se předpokládat, že ke snížení teplot dojde v blížícím se období monzunů. To souvisí s postupující oblastí intertropické zóny konvergence, která se nyní nachází nad Indickým oceánem a pozvolna postupuje k severu — začíná ovlivňovat Srí Lanku a jižní cíp Indie.
2019-11-17 06.29 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 423
Listopad 2019 je v Česku teplotně mírně nadprůměrný, více pak ve východní polovině území. Je to způsobeno déletrvající synoptickou situací, kdy k nám proudí teplejší vzduchová hmota od jihu až jihovýchodu — mezi poměrně stabilní oblastí nízkého tlaku vzduchu na západě Evropy a rozsáhlou tlakovou výší nad Ruskem. Při tomto proudění dochází v prostoru mezi horskými překážkami Alp a Karpat k zesílení větru, který je tak na Moravě zřetelnější, než v Čechách. .
2019-03-03 07.42 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 739
Únor 2019 byl v celé Evropě i v České republice teplotně nadprůměrný. Německo vykázalo odchylku od dlouhodobého průměru 3,5 °C, Francie 2,8 °C. Česká republika ještě vyčíslení nemá, je to mezi 2 až 2,5 °C nad dlouhodobým průměrem. Výraznější odchylka od průměru probíhala ve druhé polovině února, kdy v Česku v některých lokalitách teplota vzduchu přesahovala i 18 °C. .
2019-01-15 11.30 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 761
První polovina ledna 2019 je v ČR teplotně nadprůměrná, odchylka zatím činí přibližně 1,5 °C. Na první pohled se to nemusí tak zdát, jelikož v ČR proběhly během prvních 15 dnů dvě sněhové kalamity a to navozuje zdání sněhově bohaté a studené zimy. Převažuje však teplejší západní proudění s teplotami v nížinách a středních polohách mírně nad nulou.
2018-11-13 09.38 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 909
Vliv teplotní inverze a orografie přináší i pozoruhodné momenty v průběhu teploty vzduchu v jedné lokalitě. V pondělí 12. 11. 2018 na měřicí stanici Horská Kvilda byla změřena jak nejnižší teplota na našem území, -5.0 °C, tak v průběhu téhož dne i teplota nejvyšší, 19.1 °C. V takovýchto lokalitách bývá např. v létě amplituda teploty vyšší než i 30 °C.
2018-08-10 06.20 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 951
Noc ze čtvrtka 9. 8. na pátek 10. 8. 2018 byla na mnoha meteorologických stanicích v ČR tropická, tzn. teplota vzduchu neklesla pod 20 °C. Na některých stanicích byla dokonce jen mírně pod 25 °C. Na Moravě bylo v noci jasno až skoro jasno a vysoké noční teploty zde byly zapříčiněny kulminující teplou advekcí. Do Čech naopak od západu postupovala oblačnost zvlněné studené fronty a rozfoukával se jihozápadní vítr, a tyto faktory rovněž přispěly k tomu, že noční teplota neklesala hluboko. Je však velmi pravděpodobné, že podobný jev v roce 2018 už nenastane, protože dosavadní supertropické obd
2018-04-24 04.45 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1495
V roce 2018 byl v České republice teplotně nadprůměrný leden (3,7 °C od dlouhodobého průměru), zatímco únor (odchylka -2,6 °C) a březen (odchylka -2,1 °C) byly teplotně podprůměrné. Zejména studený únor a březen navodily dojem dlouhé nekončící zimy. Naproti tomu duben tyto teplotní anomálie kompenzuje velmi výrazně. Období 1. 4. až 23. 4. 2018 vychází např. na území Německa o více než 5 °C teplejší oproti dlouhodobému průměru (údaje pro ČR nemám k dispozici, ale teplotní charakteristika je v podstatě stejná jako pro Německo). Teplý ráz počasí by měl podle klimatologického modelu CFS pravděpodo
2018-03-22 07.08 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 1314
Předpovědní model CFS vydal 21. 3. 2018 předpověď teplotních anomálií na období od dubna do prosince 2018. Oproti předchozím běhům mírně zvýšil teploty v dubnu, takže tento měsíc by neměl být tolik výrazně teplotně podprůměrný, jak se předpokládalo. Více záporná odchylka teploty od dlouhodobého měsíčního průměru by měla být na západě území ČR, naopak na zbývajícím území by měla být teplota blízká normálu. Další měsíce by měly být teplotně mírně nadprůměrné, jen září by mělo být kolem průměru. Srážkově by měl být rok 2018 blízký průměru.
2018-03-01 06.08 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 1626
Únor 2018 je ve většině Evropy i v České republice teplotně podprůměrný; v ČR bude tato odchylka 1 až 2 °C pod dlouhodobým průměrem. Přitom do zhruba 20. 2. 2018 byl měsíc teplotně mírně nadprůměrný, potom přišlo výrazné ochlazování a poslední únorový týden byl teplotně silně podprůměrný. Výsledkem je pak celkový mírný teplotní podprůměr. Předchozí zimní měsíce, prosinec 2017 a leden 2018, byly teplotně nadprůměrné. .
2017-12-01 09.46 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 1452
Analýza odchylek teploty povrchových vod oceánů vzhledem k referenčnímu období 1971-2000 ukazuje, že v rovníkových vodách Pacifiku se začíná zřetelně projevovat jev La Niňa. Jedná se o tok chladnějších vod podél rovníku od jižní Ameriky směrem k Austrálii. La Niňa navazuje na předchozí El Niňo, které vrcholilo o Vánocích 2015 a bylo jednou z příčin extrémně teplého léta 2015 na evropském kontinentu. .
2017-11-29 06.32 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1638
Přelom listopadu a prosince 2017 je pod vlivem rozsáhlé oblasti nízkého tlaku vzduchu nad většinou Evropy. V týlové části tlakové níže proudí studený vzduch od severu směrem nad západní Evropu, kde však podléhá transformaci a mírně se otepluje. Tato vzduchová hmota se dále dostává nad naše území s teplotami v hladině 850 hPa (ca. 1500 m nadmořské výšky) kolem -5 °C. U povrchu země budou teploty oscilovat kolem nuly, v noci mírně pod touto hodnotou, přes den mírně nad ní. .
2017-09-26 04.47 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1689
Učebnice letecké meteorologie, která vyšla v roce 2017 v nakladatelství Svět křídel, má ambice podat potřebné informace všem pilotům, od kvalifikace ULL až po ATPL. Velká část knihy je věnována termice a plachtění, další rozebírá předpisy a legislativu, prochází jednotlivé meteorologické kódy a zprávy. Anotace knihy popisuje: Nová učebnice letecké meteorologie od zkušeného autora Petra Dvořáka odráží autorovu téměř 30letou praxi leteckého meteorologa ČHMÚ a také přednášejícího na VŠO a lektora studentů ATPL. Učebnice zahrnuje důkladný popis všech jevů, ovlivňujících letecký provoz, jako
2017-02-06 18.48 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 2417
Nad severní částí Atlantského oceánu se nyní vyskytuje extrémně hluboká tlaková níže, s hodnotou tlaku ve svém středu 934 hPa. Cyklóna se rychle vyplňuje a přesouvá na sever ke Grónsku. Počasí ve střední Evropě neovlivní.
2017-01-20 07.37 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1929
Ranní minimální teploty vzduchu v České republice poklesly na -20 °C nebo méně na celkem 21 stanicích ČHMÚ. Nejchladněji bylo v šumavských Volarech, kde bylo ranní minimum -28.5 °C.
2017-01-15 05.48 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 1829
Výška sněhové pokrývky v ČR ke dni 15. 1. 2017 je v nížinách 0-15 cm, ve středních nadmořských výškách 5-20 cm a ve vyšších polohách 20-50 cm. Na horách ve vysokých polohách je výška celkového sněhu 50-80 cm. Nejvíce je sněhu na Labské boudě, 113 cm.
2016-10-09 16.51 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 1897
Nad střední Evropou se udržuje nevýrazné pole nižšího tlaku, do kterého proudí studený a vlhký vzduch od severu. Ale jen velmi malou rychlostí, protože téměř ve všech výškových hladinách celé troposféry je v podstatě slabý proměnlivý vítr, anebo vítr malých rychlostí západních až severních směrů. Znamená to, že letadla, letící v noci na pondělí nad naším územím, nebudou podléhat žádné turbulenci. Zde je předpověď pro letovou informační oblast Praha z Oddělení letecké meteorologie ČHMÚ: LETOVA PREDPOVED PRO CR/OBLASTNI PREDPOVED PRO LKAA VRSTVA OD ZEME DO FL450 PLATNOST 092200/100700 UTC.
2016-10-05 07.18 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 2188
Ve středu 5. 10. 2016, po předchozím výrazném ochlazení, proudí do střední Evropy studený a vlhký vzduch od severovýchodu, mezi mohutnou tlakovou výší nad Skandinávií a tlakovou níží nad východní Evropou. Toto počasí k nám přineslo také první sněžení nadcházející zimní části roku. V nadmořských výškách nad 600-800 m se při teplotách mezi 0 až -4 °C od dopoledne udržuje nesouvislá pokrývka mokrého sněhu. .
2016-09-21 05.51 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 2151
V noci z 20. na 21. 9. 2016 postoupila od severu nad naše území slabá studená fronta, která se projevila především zvětšenou oblačností. Jen ojediněle se vyskytly slabé srážky. Vlivem zatažené oblohy zůstaly noční teploty vyšší, než by tomu bylo při jasnu, a tak se téměř netvořily noční mlhy. Na jihu a jihozápadě ČR ještě bylo před frontou jasno a noční teploty zde byly nižší, než na ostatním území. Na Horské Kvildě mrzlo, ranní teploty byly okolo -4 °C. V dalších dnech se fronta rozpadne a oblačnost by se měla rozpouštět. Převládne počasí tlakové výše, která je nyní situována na severu Evropy
2016-09-09 05.36 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1964
Noc z 8. 9. na 9. 9. 2016 byla na stanici Praha-Klementinum (jako jediné v ČR) tropická — noční minimum zde dosáhlo 21,8 °C. Pravda je, že stanice je atypicky umístěna a její údaje nejsou zcela v souladu se standardizovanými měřeními ostatních měřicích stanic. Naopak nejchladnější vzduch byl na stanici Kvilda-Perla na Šumavě, kde bylo noční minimum 0,9 °C. Nemrzlo na žádné meteorologické stanici na našem území. Ve známých mrazových kotlinách tak bylo relativně teplo (kolem 1 až 3 °C) vlivem teplé advekce ve vyšších hladinách atmosféry a nenulovému proudění.
2020-06-16 15.04 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 51
Bouřky jsou tu, začala jejich sezóna. Není to zatím ideální spektakulární podívaná, ale vývoj bouřkové oblačnosti tu je a je co natáčet a fotit. Blogísek zmiňuje i opatrnost při létání, která je nutná pro bezpečný let malého letadla. Současně je poměrně chladnější červen po teplotně podprůměrném dubnu i květnu.
2020-03-05 00.13 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 235
Polární vortex během zimy 2019/2020 vykazoval neobyčejnou stabilitu, jejímž vlivem se také udržovala mimořádně teplá evropská zima. V ČR prakticky nebyl sníh ani ve středních vyšších polohách a proběhlo také extrémně větrné období. Link mezi troposférickým počasím a stratosférickým vortexem je velmi silný.
2020-02-18 11.23 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 245
Krátké video vysvětluje vznik silného (obecně ale jakéhokoliv) proudění v atmosféře. Za vše zodpovídají teplotní rozdíly, které vedou ke vzniku horizontálního tlakového gradientu. Ten zase iniciuje dynamiku atmosféry, pohyb vzduchu od teplého ke studenému vzduchu. K tomu se přidává také Coriolisova síla a i další faktory. Čím je větší teplotní kontrast mezi sousedícími vzduchovými hmotami, tím vyšší je rychlost větru.
2020-02-18 11.11 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 238
Nově udělaný, aktualizovaný Blogísek, nejen o počasí, ale také o létání, přináší malý medailonek pilota Michala Jonáka, ukazuje větrné poměry na sklonku zimy-nezimy 2019/2020 a vysvětluje princip vzniku silného větru, s nímž jsme se setkali v únoru 2020 a který byl pojmenovaný "orkán Sabine".
2019-12-16 07.25 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 401
Reportáž o sněžení v Praze, které ale dlouho nevydrželo; o teplém průběhu dosavadní zimy, o výhledu na další dny, které rovněž nebudou provázeny sněhovou pokrývkou. Letošní zima je a zřejmě i bude opět neobyčejně a nadprůměrně teplá. .
2019-10-20 18.36 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 446
Znáte druhy oblaků a jaký mají vztah k počasí? Toto edukační video napomůže k poznávání oblaků, stručně vysvětlí jejich vznik, složení a vývoj. Video trvá necelou půlhodinu a je vhodné také jako výukové pro základní nebo střední školy, případně pro letecké kurzy. Video má funkci jako atlas oblaků, využívá především časosběrné záběry.
2019-08-12 06.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 501
Ranní údolní mlhy patří k vrcholnému a pozdnímu létu. Údolí Berounky je jimi typické. Zajímavé záběry nabízejí časosběrná videa, která jsou v tomto blogu o počasí zahrnuta velkou měrou. Spolu s nimi jsou zde také záběry z dronu. Vše provází komentář o vzniku takovýchto mlh.
2019-06-09 23.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 585
Natáčeno o víkendu 8. a 9. 6. 2019, během medardovských dnů, kdy prakticky nepršelo a žádných 40 dní Medardovy kápě se nekonalo. Bylo naopak slunečno a krásně, a tak tomu bude i v nadcházejících dnech, vyjma přechodu studené fronty s bouřkami. .
2019-05-13 05.35 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 740
Přechod studené fronty s pěknou bouřkou na čele patří k meteorologicko-estetickým zážitkům. V sobotu 11. 5. 2019 přešla studená fronta přes ČR a naše území se dostalo do týlové, chladné části tlakové níže. S ní je spojené počasí, lidově nazývané Ledoví muži.
2019-05-04 08.54 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 663
Natáčeno během 30. 4. 2019, kdy se u nás odehrávají "čarodějnice", pálení ohňů a různé oslavy. Před začátkem května je tady komentář k jaru, vývoji počasí a také trochu létání.
2019-04-05 04.48 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 661
Komentář k počasí a výhled na nejbližší dny. Naše území bude ovlivňovat oblast nízkého tlaku vzduchu, můžeme čekat proměnlivo a občas také bouřky. .
2019-04-03 18.59 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 557
Komentář k počasí, výhled, otázky kolem bouřek a jaké počasí obvykle bývá v dubnu. Doplněno záběry z dronu a výhledy na krajinu Křivoklátska.
2019-04-03 18.56 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 617
Pravidelný meteorologický blog s komentářem k aktuálnímu počasí. Tentokrát částečně letecký z paluby OK-TUU60.
2019-04-02 05.45 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 642
Druhý blog o počasí, komentář a výhled na příští dny. Protože uprostřed týdne bude föhnová situace v oblasti Alp, dotkne se svým počasím také České republiky.
2019-03-31 17.51 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 638
Na Seznamzprávy ke konci března bohužel skončil můj pravidelný blog o počasí a tak se nyní budu snažit v něm pokračovat na svém soukromém webu, publikován bude na facebooku a YouTube. Pro 1. duben 2019 je tedy připraveno toto první vysílání. .
2019-03-05 11.40 UTC   Petr Dvořák
provozní
hits 734
Toto je pomůcka pro piloty. Jak jednoduše dekódovat TAF? Podle jeho délky. Když se pilotovi nechce číst celou předpověď, vezme jednoduché pravítko a hned ví, co ho čeká za povětrnostní podmínky k letu.
2019-01-16 11.34 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 796
Krátký videoblog s komentářem ke změnám geomagnetického pole, které se odehrávají v nápadně vyšší intenzitě od r. 2016 a kvůli kterým musí být revidován geomagnetický model Země.
2018-12-05 20.46 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 823
Zimní polovina roku přináší při anticyklonálním počasí zklidnění vzduchu, jeho radiační vychlazování a tvorbu údolních mlh. Ty se někdy přes den rozpustí, jindy zůstávají zalité v říčních údolích, jako například 5. 12. 2018 v údolí Berounky. Video ukazuje časosběr během celého odpoledne.
2018-08-19 10.27 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1215
V pátek 17. 8. 2018 bylo tropické počasí s teplotami přes 30 °C, ne moc ideální k cyklovýletu. Stoupání do kopců bylo velmi propocené, ale na hřebeni Brd bylo přece jen příjemněji. Okruh 103 km představoval psychické osvěžení a fyzickou únavu.
2018-01-03 18.41 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1374
Ve středu 3. 1. 2018 přecházela z Německa přes naše území linie podružné studené fronty, na které se vyskytovaly bouřky, relativně v hojném počtu. Nejrozsáhlejší a nejintenzivnější byly na západě našeho území, což je dáno tím, že se zde odehrávaly v odpoledních hodinách. Při svém dalším postupu na východ pak slábly a s večerem zanikly. I tak ale bouřky postoupily až do oblasti východních Čech.