JASNO | meteorologie počasí | RNDr. Petr Dvořák
t roztoky
4.0
°C
td roztoky
1.8
°C
rh roztoky
85.5
%
t int
23.0
°C
t LKPR
5.4
°C
td LKPR
1.4
°C
rh LKPR
75.3
%
vítr LKPR
200/4
m/s
VIS LKPR
50.0
km
IRRAD
4.1
%
QFE
963.8
hPa
QFF
997.3
hPa
datum
2024-03-28
den
ČT
čas
23.56 UTC
číslo dne
088
aktuality
archiv
text článku
archiv
faktografie
archiv
media
archiv
2023-11-15 10.31 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 163
V pátek 17. 11. je státní svátek a celý víkend je tak prodloužený o jeden den. Počasí však nebude vhodné k outdoorovým aktivitám, nad střední Evropu pronikne na přechodnou dobu chladný vzduch, provázený velkou oblačností a četnými srážkami. Nejvíce srážek bude v pátek, budou se přesouvat k jihu a také budou více ovlivňovat východ našeho území. Rovněž se ochladí, přes den bude kolem 5 °C.
2023-04-02 08.45 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 345
Duben 2023 začíná studeným počasím vlivem vpádu studeného vzduchu od severu. V průběhu neděle 2. 4. nastala advekce této vzduchové hmoty, provázená vysokou vlhkostí. Teplota vzduchu v hladině 850 hPa nad Českem klesne k hodnotám kolem -10 °C, na horách napadl sníh a po několik dní se udrží. Studené počasí potrvá po celý první dubnový týden.
2023-01-16 09.58 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 411
Doposud teplotně značně nadprůměrný leden se postupně přiblíží původním teplotním normálům. V noci z úterý 17. 1. na středu 18. 1. 2023 nás z východu až severovýchodu ovlivní tlaková níže, v jejím týlu k nám bude proudit studený a vlhký vzduch, v jehož důsledku bude na celém našem území sněžit. Sněžení bude vydatnější na horách a zejména na východě ČR. Současně klesne teplota ze současných 5-10 °C na hodnoty kolem 0 °C, v noci kolem -3 °C, ojediněle i nižší. Silnější mrazy, které vycházely v předpovědích vydaných přibližně před týdnem, nenastanou. V dalším týdnu, kolem 25. 1., nás ovlivní od
2022-11-27 15.27 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 388
Následující týden bude nevlídné počasí. Nad Ruskem se utvořila zimní "blokující anticyklóna" se sekundární anticyklónou nad Skandinávií. Je to rozsáhlý, mohutný komplex, který je značně stabilní. Kolem něj bude do střední Evropy proudit chladný vzduch od východu, u nás však směšovaný s poněkud teplejší vzduchovou hmotou ze Středomoří, takže zde nebudou téměř žádné mrazy, nicméně teplota se bude pohybovat kolem nuly nebo mírně nad nulou. V okrajovém proudění anticyklóny se k nám bude dostávat také velmi vlhký vzduch a bude se tak utvářet oblačnost, především nízká inverzní. Proto bude skoro poř
2022-11-16 19.57 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 405
V průběhu čtvrtka 17. 11. a pátku 18. 11. 2022 se bude postupně ochlazovat — frontální rozhraní, které postoupí nad naše území od západu, se zastaví a bude pomalu ustupovat zpět západním směrem. Od severovýchodu tak bude na naše území pronikat první velmi studený vzduch nadcházející zimy. Frontální srážky budou postupně přecházet z kapalných na smíšené nebo tuhé i v nížinách, kde napadne nižší sněhová pokrývka. Teploty budou o víkendu klesat pod nulu a místy se i v nízkých polohách udrží těsně pod nulou, sněhová pokrývka se tak na četných místech může udržet i několik hodin. .
2022-06-16 12.42 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 490
V polovině června 2022 nás zastihne počasí s tropickými teplotami. V pátek 17. 6. se nad naše území dostane od západu tlaková výše, která se pak bude během víkend přesouvat k východu až jihovýchodu. Po její zadní až severní straně k nám tak začne proudit velmi teplý vzduch, který má svůj původ v severní Africe, odkud se přesouvá dál nad jihozápadní a západní Evropu a odtud nad střední Evropu. V sobotu se očekávají maximální denní teploty vzduchu kolem 32 °C, v neděli i nad 35 °C. Tropické počasí bude na krátkou dobu přerušeno přechodem studené fronty z neděle na pondělí.
2022-04-25 07.56 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 551
Je to samozřejmě meteorologicky časově velice daleko, vhled je spíše orientační. Ovšem je to skoro pravidelná singularita, která nejspíš vyjde — Ledoví muži. Po 12. květnu přichází velké ochlazení, trvající obvykle několik dní (4-5) a potom se sem často rozšíří tlaková výše, teploty rostou a počasí pak začíná být v podstatě letní. Důsledkem toho oteplení je později, v červnu, medardovský pseudomonzun. Na obrázku model GFS modeluje zesilující cyklonální činnost nad Evropou s outbreakem studeného vzduchu v týlu tlakové níže právě v období Ledových mužů.
2022-04-12 09.51 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 537
Předpovědi počasí pro Českou republiku udávaly asi týden před Velikonocemi 2022 teplé jarní počasí po celý týden, předcházející Velikonocím, včetně velikonočního víkendu. Povětrnostní situace je však poměrně nestabilní a to vede k odchylkám skutečného počasí od predikce. Úterní (12. 4. 2022) předpovědi už uvádějí chladnější variantu velikonočního víkendu, kdy se očekává oblačné počasí za studenou frontou, která přinese ochlazení denních teplot na hodnoty kolem 10 °C. Oteplení by pak mělo přicházet po Velikonocích jen velmi zvolna a v první polovině dalšího týdne by mělo být maximálně 10-15 °C
2022-04-08 13.30 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 532
Počasí dnes večer v 19 hodin SELČ. S tlakovou níží je spojené frontální rozhraní, na kterém je pozoruhodný střih přízemního větru. Souběžně s tím je možno pozorovat i výrazný skok ve výšce nulové izotermy — sever území bude zřetelně chladnější, než jih (dneska). Konvergence proudění vyvolává růst oblačné vrstvy a budou tam i srážky, které na severní straně rozhraní budou od středních poloh smíšené či sněhové. .
2022-03-14 07.34 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 577
V pondělí 14. 3. 2022 se nad severním obzorem v ČR objevila slabá polární záře. Začala být pozorovatelná asi 30 minut po půlnoci SEČ a vytrvala zhruba 20 minut. Vzhledem k výskytu vhodně orientovaných slunečních skvrn bylo možno předpokládat sluneční bouři, i když její parametry měly koncem dne 13. 3. spíše zklidňující tendenci. Po půlnoci však mírně zesílila a díky jasné obloze bylo možno polární záři uvidět.
2021-12-24 07.32 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 603
Během noci na 24. 12. 2021 přecházela od západu naše území teplá fronta, která přináší značné oteplení. Ráno 24. 12. na západě Čech dosahuje teplota vzduchu více než 9 °C, zatímco na Moravě je pod nulou. Celý Štědrý den tak bude poměrně teplý, oblačný a větrný. Na Boží hod, 25. 12. 2021, se však rozhraní mezi teplým vzduchem nad střední Evropou a studeným nad severem posune víc k jihu a nad naším územím bude zataženo se sněžením a ochlazením na přibližně -2 °C v nižších a středních polohách.
2021-08-05 10.49 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 736
Po chladné zimě i jaře nastoupilo také chladné a deštivé léto. Je celkem málo tropických dnů (teplota vzduchu dosahuje 30 °C nebo více), nadprůměrně srážek. V týdnu od 9. 8. 2021 bude naše území ovlivňovat tlaková výše, která přinese méně oblačnosti (skoro jasno až polojasno) a minimum srážek. Denní teploty vzduchu budou kolem 25 °C, některé dny i více.
2020-12-10 12.55 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1035
Vánoční svátky bývají každoročně velice často pod vlivem tzv. vánoční oblevy. Toto oteplení je způsobeno zesílenou západní cirkulací, zonálním prouděním, které v tuto roční dobu přináší z Atlantiku do Evropy oceánský vzduch, který je relativně teplý a vlhký. V minulosti proběhly i velmi teplé vánoční svátky s teplotami v některých lokalitách i nad 15 °C. V ještě dřívější minulosti, kdy v ČR a ČSSR byly zimy se sněhem i v nížinách, přinášelo oteplení roztávání sněhu, oblevu. V současnosti se sněžné zimy a zejména Vánoce vyskytují jen velmi zřídka (alespoň v rozsahu nížin a středních poloh)
2020-11-10 09.30 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1064
Teplá letní sezóna je již plně na jižní polokouli. V tropickém Atlantiku těsně na severní polokouli sice ještě doznívá iniciace tropických bouří, ty se ale už do stadia hurikánů nedostávají. Na kontinentech na jižní hemisféře rostou teploty do vysokých hodnot. Na severu Austrálie teplota vzduchu překračuje 40 °C. V rovníkových vodách Tichého oceánu pokračuje výrazný jev La Niňa, projevující se studenou teplotní anomálií zejména ve střední a východní části rovníkových povrchových vod. Také příslušné pobřeží Jižní Ameriky vykazuje chladnější počasí.
2020-10-12 10.01 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1086
V noci z 11. na 12. 10. 2020 opět padal sníh na našem území. Na hřebenech hor se utvořila souvislá i nesouvislá sněhová pokrývka do 2 cm, od nadmořské výšky přibližně 1200 m. Je to v důsledku studené advekce v týlové části tlakové níže nad Slovenskem a východní Evropou. Chladné počasí bude pokračovat v celém týdnu. .
2020-10-10 16.37 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1033
V průběhu soboty 10. 10. 2020 přecházela od západu přes naše území studená fronta, která přinesla jednak předfrontální bouřky, jednak výraznější ochlazení. Zatímco v předchozích dnech dosahovala teplota vzduchu na některých místech i přes 20 °C, za frontou klesla na 5-10 °C. Tyto hodnoty by měly setrvávat i v následujících 7 dnech.
2020-06-17 08.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1314
Večer 16. června 2020 se při stmívání začala na severní obloze pozvolna rýsovat modravá vlákna. Zatímco běžná oblačnost s postupujícím večerem tmavla, tato vlákna jasněla a rýsovala se stále zřetelněji — noční svítící oblaky! Ty se vyskytují jen vzácně v období letního slunovratu. Jejich výška je 85-90 km nad zemí a tak je slunce, které je jen nehluboko pod obzorem, osvětluje zespodu. Oblaka samotná nesvítí, jen odrážejí sluneční záři. Vznikají v létě, kdy je v této části atmosféry — mezosféře — nejnižší teplota kolem -120 °C, a to v okolí severního pólu. Nejsou tedy vidět z jižnějších zeměpis
2020-05-25 09.12 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 1352
Indii (tentokrát západní pobřeží) s velkou pravděpodobností zasáhne v příštím týdnu další hurikán (v tomto regionu nazývaný cyklón), možná s ničivější účinností, než před pár dny Amphan. Hurikánová sezóna začala v Indickém oceánu letos velmi brzy a také místní teploty vzduchu v oblasti severozápadní Indie, Pákistánu a v okolí Perského zálivu jsou mimořádně vysoké v tuto roční dobu, blíží se k 50 °C. Naopak ve střední Evropě pokračuje teplotně podprůměrný květen, podobně jako loni, i když ten letošní je o kousek teplejší. Ani první červnové dny nejspíš nepřinesou výraznější oteplení. Není b
2020-02-24 10.07 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1418
Při přechodu studené fronty večer v neděli 23. 2. 2020 byl na polské meteorologické stanici na Sněžce zaznamenán rekordní náraz větru 223 km/h (62 m/s). Česká stanice Poštovna na vrcholu Sněžky, poněkud krytá vůči danému směru větru, zaznamenala 180 km/h. Dosavadní rekordní hodnotu nárazu větru zde zaznamenali při orkánu Kyrill, 216 km/h.
2020-02-06 16.49 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 1464
Vesmírná sonda Voyager 2 vstoupila do režimu ochrany před selháním dne 28. ledna 2020. Je to následek manévru, realizovaného 25. ledna toho roku. Voyager 2 měla naplánovaný obvyklý rotační manévr s otočením o 360 ° kvůli kalibraci přístrojů. NASA informovala o tom, že došlo ke zpoždění manévru, protože dva systémy indikovaly vysoké napětí ve stejnou chvíli. Inženýři NASA spustili systém zajištění a poslali sondě signál k nastavení sebe-ochrany. 28. ledna došlo k úspěšnému vypnutí jednoho ze systémů, indikujících vysoké napětí, následně nastartovali vědecké přístroje k opětovné činnosti. Kom
2015-08-02 00.00 UTC   Petr Dvořák
naučný
hits 2893
diskuse 0
link copy
Chemtrails → konspirační teorie předpokládají, že z vysoko letících dopravních letadel je rozprašován materiál, který má mít nejrozmanitější působnost na lidskou psychiku a má mít za následek, že lidé budou bez odporu vykonávat, co po nich správní úřady budou chtít. Tyto teorie se nezakládají na pravdě a neexistuje žádný důkaz, že by se něco takového dělo.

Ve skutečnosti → jsou kondenzační pruhy za letadly běžným jevem, vznikajícím kondenzací a sublimací vodního obsahu vzduchu, který prošel horkým prostředím ve spalovacím motoru letadla. Poprvé se tyto efekty ukázaly již za první světové války, četněji pak ve druhé světové válce a po ní; ve vojenství není vítán demaskující účinek tohoto efektu.
Složení atmosféry je souhrn řady plynů. Objemově nejvíce je zastoupen dusík (nitrogen, N) o objemu asi 78 %, dále kyslík (oxygen, O) s objemem asi 21 %. Zbývající zlomek objemu připadá na několik plynů, které vykazují v atmosféře dlouhodobě stálý objem, a také na malá množství plynů s objemem časově a prostorově proměnlivým. Sem řadíme např. vodní páru, oxid uhličitý nebo ozón. Některé plyny a příměsi se do atmosféry dostávají jak přirozenými procesy, tak i uměle jako důsledek antropogenních činností; totéž platí i pro opačný směr, kdy se tyto příměsi dostávají z atmosféry pryč. Průměrná doba setrvání molekul určité atmosférické příměsi je různá, v rozsahu od několika hodin až po milióny let, v závislosti na druhu příměsi. Dobu setrvání v atmosféře uvádí následující tabulka:

plyn
průměrná koncentrace (ppm)
přibl. čas setrvání
cyklus
Ar
9340
-
-
Ne
18
-
-
Kr
1,1
-
-
Xe
0,09
-
-
N2
780,840
106 roků
biologický, mikrobiologický
O2
209,460
10 roků
biologický, mikrobiologický
CH4
1,65
7 roků
biogenický, chemický
CO2
332
15 roků
antropogenní, biogenní
CO
0,05 až 0,2
65 dní
antropogenní, chemický
H2
0,58
10 roků
biogenní, chemický
N2O
0,33
10 roků
biogenní, chemický
SO2
10-5 až 10-4
40 dní
antropogenní, chemický
NH3
10-4 až 10-3
20 dní
biogenický, chemický, déšt
NO, NO2
10-6 až 10-2
1 den
antropogenní, chemický, blesky
O3
10-2 až 10-1
neznámo
chemický
HNO3
10-5 až 10-3
1 den
chemický, déšt
H2O
proměnlivé
10 dní
fyzikálně-chemický
He
5,2
10 let
fyzikálně-chemický




Spalování fosilního hydrokarbonového paliva znamená v ideálním případě oxidaci, jejímž produktem je pouze CO2 a H2O. Chemická rovnice dokonalého spalování tohoto paliva je:

CxHy + (x + ¼y)O2 → xCO2 + ½yH2O

Při spalování fosilního paliva dochází ke směšování molekul atmosférických plynů a molekul paliva (podle druhu paliva C7H16 nebo C8H18) v poměru vzduch-palivo typicky kolem 14,6. Když je vzduchu méně, nazývá se palivová směs bohatou, v opačném případě chudou. Spalování paliva je však vždy nedokonalé, tj. doprovázené nespálenými molekulami CO2, H2O a vedlejším produktem nedokonalého spalování je CO. Množství CO závisí na dané teplotě spalování a na tlaku plynu. Při spalování konvenčních fosilních paliv, smísených se vzduchem, dochází k oxidaci atmosférického dusíku N2 a produktem jsou sloučeniny NOx. Jejich vznik je podmíněn dodáním vysoké energie, proto oxidy dusíku vznikají při vysokých teplotách spalování, např. v pístových motorech v okamžiku nejvyšší teploty hoření.
Spálením 1 litru leteckého paliva Jet A-1 a smísením s příslušným množstvím vzduchu je vyprodukováno asi 3 kg vodní páry (produkt hoření uhlovodíků — při hoření se slučuje atmosférický kyslík s vodíkem v palivu), 1,2 kg CO2, 1 až 2 g CO, 6 až 16 g NOx, asi 0,05 až 0,7 g těkavých látek, 1 g oxidů síry SOx, saze 0,007 až 0,03 g [Vladimír Málek, semestrální práce Vliv letecké dopravy na ovzduší, Univerzita Pardubice, 2001, http://envi.upce.cz/pisprace/ks_pce/malek.doc].

Při spalování fosilních paliv tedy probíhají zejména tyto procesy:

C + O2 → CO2 (molekula oxidu uhličitého)
2C + O → 2CO (dvě molekuly oxidu uhelnatého)
2H2 + O2 → 2H2O (dvě molekuly vody)
S + O2 → SO2 (molekula oxidu siřičitého)

N (dusík) se slučuje s kouřovými plyny, dále interaguje s atmosférickým kyslíkem a vznikají oxidy dusíku, obecně značené NOx. Kouřovými plyny se rozumějí sloučeniny atmosférického dusíku, kyslíku a produktů spalování CO2, CO, NOx, vodní páry a případně (je-li v palivu obsažena síra) také SO2. V případě nedokonalého spalování obsahují kouřové plyny i zbytky nespáleného paliva; více či méně nedokonalé spalování probíhá u všech motorů. U starých typů turbínových letadel můžeme pozorovat zřetelné tmavé kouřové stopy, což jsou právě tuhé částice, vypouštěné v podobě sazí z trysek motorů. Moderní letecké motory mají podstatně dokonalejší spalování, a kouřová stopa za letadlem je téměř neviditelná. Kromě výše uvedených chemických prvků obsahuje palivo pro proudové letecké motory také antidetonační aditiva (např. tetraetyl), antioxidanty (zabraňují usazování slepených částic, vzniklých interakcí palivové soustavy s palivem), aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny (mohla by vznikat třením při rychlém proudění paliva v palivové soustavě, avšak nenahrazují nutné uzemnění mezi kovovými součástmi palivové soustavy, ani neochraňují před zásahem blesku), antikoroziva (brání korozi potrubí a dalších součástí, obsahujících železnou složku, případně podporují lubrikační vlastnosti povrchů, podél kterých proudí palivo), aditiva snižující tuhnutí vody obsažené v palivu a zamezující tvorbě ledových krystalů v palivu, případně růstu mikrobiologických organismů v palivu; nesnižují však bod tuhnutí samotného paliva, přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je např. měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat, biocidní přísady, zamezující organickým složkám v rozmnožování. Voda nebo směs vody a metanolu napomáhají zvýšit výkon turbínových motorů v podmínkách, kdy je nízká hustota vzduchu, např. na vysoko položených letištích. Voda i metanol musejí být mimořádně čisté, aby nedocházelo ke vzniku usazenin v palivu.
Z dosavadního textu vyplývá, že z trysky pracujícího leteckého motoru vychází za letu směs mnoha plynů a tuhých částic. Spalováním se tedy podle Wikipedie rozumí proces rychlé oxidace za současného uvolňování chemické energie, kterou mají molekuly paliva. Uvolňováním této energie je produkováno teplo a světlo. Uvolňování tepla se nazývá exotermický proces, proto hoření nazýváme „oxidační exotermický děj“. Pro vznik procesu spalování je potřebná iniciace (tj. zažehnutí, přivedení paliva na potřebnou kritickou teplotu, při níž palivo začne hořet samo), kyslík a palivo. Letecké motory využívají atmosférický kyslík, který do motoru vstupuje zvenčí prostřednictvím sacího prostoru; naopak raketové motory si musejí vozit kyslík s sebou v nádrži, aby mohly spalovat i v kosmickém prostoru mimo atmosféru. Produkty spalování jsou v případě raketových motorů podobné jako produkty spalování leteckých či jiných spalovacích motorů, využívajících fosilních paliv.
Proudový motor užívaný na letadlech pracuje tak, že do vstupního otvoru proudí vzduch z okolní atmosféry, je komprimován soustavou kompresorových vrtulí (axiálním kompresorem), tlak zde přesahuje i 10násobek tlaku vzduchu na úrovni hladiny moře; s tímto vysokým tlakem podstupuje smísení s fosilním palivem. Tato hořlavá směs je zapálena a prudce tak zvýší svůj objem. Jedinou únikovou cestou pro expandovaný plyn je výstupní tryska, jíž proudí vysokou rychlostí ven do atmosféry. Část takto získané kinetické energie se spotřebuje na roztáčení turbínového hřídele, kterým je poháněn kompresor na vstupu turbíny. Zbytek energie je využit dle zákona akce a reakce (3. Newtonův zákon) k posunu letadla vpřed [http://21stoleti.cz/blog/2011/09/29/jak-funguje-proudovy-motor/]. Na výstupu trysky má plyn vysokou teplotu a poněkud vyšší tlak vzhledem k úrovni hladiny moře [http://www.leteckemotory.cz/teorie/teorie-01.php]. Při průchodu spalovací komorou je spálena jen část kyslíku — množstvím spáleného kyslíku je určena teplota plynů za spalovací komorou. Kyslík, který neprojde plamenem, je možno využít v přídavném spalování (forsáži), díky které je dosaženo vyšší teploty vystupujících plynů a tedy vyšší rychlosti proudění spáleného plynu z motoru ven. Dominantním faktorem pro energii, užitou k posunu letadla, je teplota vystupujícího plynu. U současných proudových motorů je tato teplota okolo 1000 až 1300 K. Kdyby byl spálen všechen kyslík, byla by tato teplota až kolem 2500 K.

Po opuštění motoru se podle dalších zákonů fyziky teplota i tlak tohoto plynu vyrovnává s okolním prostředím, reprezentovaným poměry v atmosféře. V horní troposféře, v prostoru obvyklých cestovních hladin proudových letadel, je atmosférický tlak okolo 300 hPa a teplota kolem 220 K.
Obratme nyní svoji pozornost na kondenzaci a depozici molekul vody. Čerpat budeme zejména z knihy Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007].

Voda se v zemské atmosféře vyskytuje současně ve všech třech skupenstvích — mluvíme o heterogenní soustavě. Objemové zastoupení molekul vody ve vzduchu je proměnlivé v rozsahu 0 až asi 4 %. Pokud se vyskytuje rozhraní dvou různých skupenství vody, např. ledová kra plovoucí ve vodě, oblačné kapičky v okolní nenasycené atmosféře nebo ledová kroupa obklopená nenasyceným vzduchem, může tímto rozhraním probíhat určitá interakce — soustava je v nerovnovážném stavu, tj. molekuly H2O se přesouvají z jednoho prostředí do druhého , případně je soustava v rovnovážném stavu a dochází k přesunu stejného množství molekul H2O jedním i opačným směrem, tzn. ani v jednom prostředí neubývá ani nepřibývá molekul H2O. Nerovnovážný stav představuje kondenzaci (přesun molekul přes rozhraní z plynného do kapalného prostředí), vypařování (přesun molekul přes rozhraní z kapalného do plynného prostředí), sublimaci (přesun z tuhého do plynného prostředí) nebo depozici (přesun z plynného do tuhého prostředí), případně ještě tání (přesun z tuhého do kapalného prostředí) a mrznutí (přesun z kapalného do tuhého prostředí).

Vypařování bychom popsali takto: Uvnitř kapalné vody, „v hloubce“, působí mezimolekulární síly izotropně, tj. všemi směry stejně. Jednotlivé molekuly jsou blízko sebe, pohybují se a narážejí do sebe. Tenká vrstva molekul, tvořící hladinu či povrch vodního objemu, však působí mezimolekulárními silami podstatně silněji směrem dovnitř kapaliny, resp. do stran, a jen slabě směrem ven z kapaliny. Kvůli větším mezimolekulárním silám jsou povrchové „hladinové“ molekuly od sebe více vzdáleny než molekuly v hloubce; mezery mezi nimi jsou větší. Jednotlivé molekuly z vnitřku, z větší hloubky, které vlivem nárazů získaly vyšší energii, mohou příležitostně překonat povrchové anizotropní mezimolekulární síly a proniknout zvětšenými mezerami nad hladinu. Některé z molekul, které se tímto způsobem vymanily z kapalného prostředí, se mohou vrátit zpět, jiné pokračují v pohybu pryč od kapaliny — to je výpar.

Čím vyšší energii tyto molekuly mají , tím lépe funguje proces odpařování. Proto se lépe odpařuje např. horká voda, než voda studená. Energii, kterou musíme do kapaliny dodat, aby její molekuly přešly do plynného prostředí, nazýváme skupenské teplo vypařování nebo také latentní teplo výparu. Při opačném procesu mluvíme o latentním teple kondenzace. Molekuly vodní páry, tj. plynné vody, mají tedy vyšší energii, než molekuly kapalné vody. Jestliže z kapalného do plynného prostředí přejde nakonec takové množství molekul, že je dosaženo rovnovážného stavu, kdy se opačným směrem, tj. z plynu do kapaliny vrací shodné množtví molekul H2O, jaké se vypařuje, mluvíme o nasycení vzduchu vodní párou. Obě prostředí, voda i pára, mají stejnou teplotu (=energii) a stejně velký tok molekul jedním i opačným směrem.
Obdobné principy se uplatňují i ve fázových přechodech led–pára a led–voda.
Jak vzniká kondenzace a depozice
V předchozím textu jsme uvedli představu kapalného či tuhého povrchu H2O, nad kterým je plynné prostředí, v němž jsou krom ostatních plynů také molekuly H2O, a přitom probíhá obousměrná výměna molekul mezi povrchem a plynným prostředím nad ním. Jakmile je dosaženo nasycení plynného prostředí nad povrchem, je tok molekul jedním i druhým směrem stejný. Může však dojít i k přesycení, kdy je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá dané teplotě. Jinými slovy, při přesycení je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá stavu nasycení; tyto molekuly potom (protože jich je víc) vyvíjejí vyšší parciální tlak neboli napětí vodní páry. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Ve vzduchu přesyceném vodní párou tak může začít docházet ke kondenzaci, případně depozici. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasycený.

Proces nasycování vzduchu nad vodní či ledovou hladinou si můžeme představit jako vylétávání molekul skrze povrchovou vrstvu (hladinu) do vzduchového prostoru nad ní. Čím je vyšší teplota prostředí, tím více se do prostředí vejde molekul vody. Vypařování je tím intenzivnější, čím mají molekuly H2O vyšší energii a tudíž lépe pronikají z kapalné či tuhé vody nad hladinu. Současně ale také čím vyšší mají odpařené molekuly energii, tím lépe se vracejí zpět ze vzduchu do vody nebo sedimentují na led. Proto se rychlost odpařování za neměnných podmínek postupně zpomaluje, až se při stavu nasycení zastaví. Při nasycení je prostředí v rovnovážném stavu; stejný počet vodních molekul vyletí nad hladinu, jako se pod ní ze vzduchu zase vrátí. Jestliže ale ochladíme prostředí nad vodní hladinou či nad ledem, nastane tam přebytek vypařených molekul a vznikne stav přesycení. V této situaci začne docházet ke slučování vypařených molekul a budou vznikat vodní kapičky. Tento proces je kondenzace. Bez přítomnosti kondenzačních jader by však bylo nutno vzduchové prostředí nad hladinou přesytit asi na 400 %, což by znamenalo, že molekuly vylétající z vodní hladiny by musely mít obrovskou energii, aby se do přesyceného prostředí vtlačily. Takového parciálního tlaku vodní páry není v přírodě dosahováno.

Pokud by se ale ve vzduchovém prostředí vyskytovala smáčitelná kondenzační jádra, k nimž mohou molekuly vodní páry přilnout, je ke kondenzaci potřebný nižší tlak molekul vodní páry, než kdyby smáčitelná kondenzační jádra přítomna nebyla. Je to způsobeno tím, že v roztoku vody a smáčitelných pevných částic je povrch takového objektu tvořen jen zčásti vodními molekulami, a zčásti molekulami kondenzačního jádra. Z toho důvodu bude z takovéhoto objektu vylétat menší množství molekul, a jejich tlak v prostoru kolem objektu bude proto nižší. Rovnovážný stav tedy nastane při nižším tlaku.

Náhodnými kolizemi molekul vody nebo jejich shluků může docházet k homogenní nukleaci a vzniku zárodků vodních kapiček. Je k tomu však zapotřebí nesmírně vysokého přesycení, jaké se v atmosféře nevyskytuje, a tak je homogenní nukleace v podstatě nereálná. Aby tedy vůbec mohlo dojít ke vzniku kapiček, musejí se v atmosféře vyskytovat ještě navíc aerosolové částice velmi malých velikostí, které zastávají funkci kondenzačních jader. Nukleaci vodních kapek za přítomnosti těchto jader nazýváme heterogenní. Aby rodící se kapka byla stabilní, tzn. aby se hned zase nevypařila, a aby tím pádem byla schopna dalšího růstu, musí dosáhnout určité velikosti, určitého kritického objemu. Udělejme si přitom takovouto představu: zmíněná povrchová vrstva molekul, tvořící rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází, má určitou stálou tlouštku. Pod tímto rozhraním s vyšší energií jsou pak ostatní molekuly vody s energií nižší. Dále si představme kulovou kapku, tvořenou „obalem“ ze zmíněné vrstvy energetičtějších molekul a vnitřkem z ostatních molekul H2O. Čím je kapka menší, tím větší podíl na jejím objemu zastávají povrchové molekuly v „obalu“ a tím větší je rovnovážný tlak nasycené páry nad zakřiveným povrchem. Neboli, čím je kapka menší a tudíž čím je povrch více zakřiven, tím vyšší je napětí nasycené páry nad tímto povrchem. Pokud je kapka kriticky malá či ještě menší, muselo by kolem ní být nadkritické napětí vodní páry, aby mohla spontánně růst. Což nenastává. Pro spontánní růst vodní kapky je proto potřeba, aby na počátku přesáhla jistou kritickou velikost.

Jak je ale vůbec docílen vznik počátečního shluku molekul H2O a období růstu kapky od počáteční do kritické velikosti? Oblačné kapky se v atmosféře tvoří jedině heterogenní nukleací. To znamená, že musejí být přítomny ještě nějaké další látky, aerosoly, které interagují s molekulami H2O. V knize Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007] je na str. 113 psáno: „Při dané teplotě a napětí vodní páry závisí rychlost vzniku kapek na koncentraci přítomných jader a na jejich vlastnostech.“ Jinými slovy, vznik a vývoj oblačnosti při dané teplotě a tlaku vodní páry bude záviset na kvantitě a kvalitě přítomných aerosolových částic. Pokud tyto aerosoly nijak neinteragují s molekulami vody, nemají na vznik vodních kapek žádný vliv. To se týká částic s neutrální afinitou anebo částic nesmáčitelných — o obou druhů těchto částic je nukleace vodních kapek stejně nebo více energeticky náročná, jako u nukleace kapky bez přítomnosti kondenzačních jader. Naopak, částice smáčitelné vodou či ve vodě rozpustné snižují rovnovážné napětí vodní páry oproti čisté vodě, a to proto, že v roztoku vody a aerosolu jsou některé povrchové molekuly vody nahrazeny molekulami aerosolu, kvůli čemuž se nad povrch roztoku dostává méně molekul vody a rovnovážné napětí vodní páry je proto nad povrchem nižší.

Výstup horkého plynu z leteckého motoru, obsahujícího mj. také spaliny–saze a molekuly vody jako produkt spalování fosilního paliva, se odbývá do podstatně chladnější a vlhké okolní atmosféry. Proud horkého plynu se za motorem mísí se vzduchem v turbulentním prostředím, a dochází tak ke směšování okolní teploty a vlhkosti s horkým plynem, obsahujícím tuhé částice coby kondenzační jádra. Tento proces můžeme vzdáleně přiblížit k našemu dýchání za studeného a vlhkého počasí, kdy po výdechu pozorujeme obláček kondenzované vodní páry.

Stav nasycení vzduchu vodní párou je funkcí teploty. Čím je teplota vzduchu nižší, tím méně je potřeba molekul vody, aby nastal stav nasycení, tj. aby se molekuly vody shlukovaly do vodních kapiček. Ve vysoké troposféře, ve výškách zhruba nad 8 km, jsou teploty (v mírných zeměpisných šířkách) zpravidla pod -50 °C. Srovnejme: Při 20 °C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 °C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu.

Představme si nyní proudové letadlo, letící v atmosféře s okolní teplotou vzduchu -50 °C a relativní vlhkostí 30 %. Absolutní vlhkost v této hladině je proto 0,02 g.m-3. Palivem v letadle je kerosin C12H26, letadlo má spotřebu každého jednoho motoru 0,42 kg.s-1, což odpovídá spotřebě 1,5 tuny paliva na jeden motor a hodinu letu (např. Boeing 737 nebo Airbus 320). Rovnice spalování zní:

2 C12H26 + 37 O2 → 24 CO2 + 26 H2O

Když dosadíme atomové hmotnosti, máme:

1 kg paliva + 3,48 kg kyslíku → 3,1 kg CO2 + 1,38 kg vody

Po spálení 1 kg paliva vyjde z motoru do atmosféry 1,38 kg vody. V našem příkladě motor spotřebuje 0,42 kg paliva za jednu sekundu, takže za jednu sekundu vyjde z motoru 0,58 kg vodní páry. Když letadlo letí rychlostí 0,8 Machu, uletí za 1 sekundu 240 metrů. Předpokládejme, že proud vystupujícího vzduchu z motoru má průměr 5 metrů (kuželovitě se rozšiřuje, toto je jen průměrná hodnota), pak každou sekundu vznikne za letadlem válec výstupních plynů o objemu 4680 metrů krychlových, ve kterých je rozptýleno 0,58 kg vodní páry, tedy 0,124 g.m3. K tomu připočteme původní vlhkost, která v atmosféře byla, a která se turbulentně smísí s proudem vzduchu z motoru — 0,094 kg (4680 m3.0,00002 kg.m-3), a dostaneme, že válec vzduchu za motorem obsahuje 0,674 kg vodní páry na 4680 metrů krychlových. Každý jeden metr krychlový vzduchu pak obsahuje 0,144 g vody. To by odpovídalo přesycení asi 230 %. Při nižší teplotě vzduchu a vyšší vlhkosti, např. při přibližování teplé fronty a růstu relativní vlhkosti ve vysoké troposféře, je snadné dosáhnout tímto způsobem přesycení i více než 500 %. Tak může docházet k umělé kondenzaci dokonce i bez přítomnosti kondenzačních jader! Vzniklé kapky vody za motorem okamžitě mrznou a samy působí jako kondenzační jádra na jiné kapky, které ještě nestačily zmrznout. Vlivem turbulence narážejí kapalné kapičky na vzniklá ledová jádra a ihned se s nimi spojují a mrznou, dochází k depozici.

Jak vidno, pro vznik kondenzačních pruhů za letadly jsou rozhodující tyto faktory: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody).

Posledně uvedenými faktory vysvětlíme, proč za některými letadly se contrails rozplývají rychle a za jinými zůstávají na obloze déle, ačkoliv letadla letí ve stejné hladině a jen několik okamžiků za sebou. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a která se mohou kvalitativně odlišovat, např. obsahovat různé protimrznoucí příměsi nebo mít odlišný obsah vody. Dále se může jednat o letadla s různými typy motorů s odlišnými spotřebami paliva; např. dvoumotorový velkokapacitní Boeing 777 a dvoumotorový Airbus 318 vypadají vysoko na obloze dosti podobně, jejich kondenzační pruhy jsou podobně tvarované, ale výkon motorů Boeingu 777 musí pohánět několikanásobně větší hmotu, než u menšího Airbusu 318, přitom obě letadla letí skoro či úplně stejnou rychlostí. Motory Boeingu proto vypouštějí podstatně více vody a kondenzačních jader, než motory Airbusu, do stejného atmosférického prostředí.

Letadla však létají v mnoha letových hladinách nad sebou. Podél vertikály se významně mění i obsah vlhkosti v atmosféře. Proto můžeme často vidět letadla v podobné výšce, jen o jednu nebo dvě hladiny nad sebou (rozstup mezi letovými hladinami je 300 m), a přitom jedno z letadel vytváří dlouhotrvající stopu, zatímco stopa za druhým letadlem se rychle rozpouští.

Domněnky, že dopravní letadla ve velkých výškách rozprašují ještě jiné chemikálie než ty, které jsou produktem spalování běžného leteckého paliva, jsou nesmyslné. Žádné chemtrails, jak se tyto vymyšlené a ničím nepodložené jevy nazývají v neodborných kruzích, neexistují.

Klíčová slova: chemtrails, contrails, kondenzační pruhy, letadlo, letadla, chemtard, nesmysl, konspirační teorie, HAARP, oblačnost, práškování, letectví, vlády, ovlivňování
Přílohy
Link na článek
http://www.jasno.cz/index.php?id=read&idd=1438763350
Relevantní soubory
Žádné soubory
Relevantní články
Internetové odkazy
Žádné odkazy
Obrazová příloha
Žádné obrázky
Distribuce textu
externí
interní
2023-04-02 08.49 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 304
Stav podpovrchových vod v ČR je většinou na průměrných hodnotách, na Moravě je však už nyní podprůměrný. Na konci zimy je však obvyklý nadprůměr stavu, vlivem tající sněhové pokrývky. Uplynulá zima ale byla na sníh chudá a je tak vysoký předpoklad, že jarní a letní období prohloubí nedostatek podpovrchových vod a bude sucho.
2022-04-08 13.42 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 496
Od února 2022 se v České republice prohlubuje stav sucha. Obsah podpovrchových vod ve vrstvě půdy 0 až 40 cm hloubky je v současnosti na většině území podprůměrný, chybí kolem 15-20 mm srážkových úhrnů. Výhled na dalších 5 týdnů ukazuje, že srážkové úhrny budou kolem normálu, tzn. vlhkostní deficit by se neměl zvyšovat, ale ani snižovat.
2021-12-20 10.02 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 584
Dne 21. prosince 2021 nastane slunovrat v 15:59 UTC. Slunce dosáhne nejjižnější deklinace -23.27 °, tj. obratníku Kozoroha, a potom se bude jeho deklinace zvyšovat až do 21. června 2022, kdy v 09:14 UTC dosáhne nejsevernější deklinace +23.29 °. Prosincový slunovrat (na severní polokouli tzv. zimní, na jižní tzv. letní) nastává 21. nebo 22. prosince, vzácně i 20. nebo 23. prosince. Dne 23. prosince nastal slunovrat naposledy v roce 1903, příští bude v roce 2303. Poslední slunovrat dne 20. prosince byl v roce 1697 a příští bude v roce 2080.
2020-05-27 06.52 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1701
Teplo se zatím moc nechystá. Nad Atlantikem je velmi stabilní tlaková výše, která by měla být na Azorami a přesahovat i do střední Evropy, avšak je posunuta mnohem dál k západu a k severu. Po její přední straně proudí do Evropy stále chladný vzduch od severu a pokud jsou výstupy modelů jakž takž správné, potrvá to i v první polovině června. Příčinou může být (je to jen domněnka) teplá zima a nadměrné tání arktického ledu, které přináší chladné vody do Atlantiku z prostoru Labradoru, Grónska a Islandu. Studený podklad se pak podílí na utváření stabilní anticyklony. Situace by se pak změnila, až
2020-05-25 09.17 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1253
V oblasti Blízkého a Středního Východu a také v severozápadní Indii a Pákistánu panují v této roční době nezvykle vysoké teploty vzduchu, které se blíží 50 °C. Ani v noci místy neklesají pod 30 °C. Takovéto hodnoty jsou relativně běžné v červenci a srpnu, ale málokdy v květnu. Dá se předpokládat, že ke snížení teplot dojde v blížícím se období monzunů. To souvisí s postupující oblastí intertropické zóny konvergence, která se nyní nachází nad Indickým oceánem a pozvolna postupuje k severu — začíná ovlivňovat Srí Lanku a jižní cíp Indie.
2019-11-17 06.29 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1669
Listopad 2019 je v Česku teplotně mírně nadprůměrný, více pak ve východní polovině území. Je to způsobeno déletrvající synoptickou situací, kdy k nám proudí teplejší vzduchová hmota od jihu až jihovýchodu — mezi poměrně stabilní oblastí nízkého tlaku vzduchu na západě Evropy a rozsáhlou tlakovou výší nad Ruskem. Při tomto proudění dochází v prostoru mezi horskými překážkami Alp a Karpat k zesílení větru, který je tak na Moravě zřetelnější, než v Čechách. .
2019-03-03 07.42 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 2033
Únor 2019 byl v celé Evropě i v České republice teplotně nadprůměrný. Německo vykázalo odchylku od dlouhodobého průměru 3,5 °C, Francie 2,8 °C. Česká republika ještě vyčíslení nemá, je to mezi 2 až 2,5 °C nad dlouhodobým průměrem. Výraznější odchylka od průměru probíhala ve druhé polovině února, kdy v Česku v některých lokalitách teplota vzduchu přesahovala i 18 °C. .
2019-01-15 11.30 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 2141
První polovina ledna 2019 je v ČR teplotně nadprůměrná, odchylka zatím činí přibližně 1,5 °C. Na první pohled se to nemusí tak zdát, jelikož v ČR proběhly během prvních 15 dnů dvě sněhové kalamity a to navozuje zdání sněhově bohaté a studené zimy. Převažuje však teplejší západní proudění s teplotami v nížinách a středních polohách mírně nad nulou.
2018-11-13 09.38 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 2282
Vliv teplotní inverze a orografie přináší i pozoruhodné momenty v průběhu teploty vzduchu v jedné lokalitě. V pondělí 12. 11. 2018 na měřicí stanici Horská Kvilda byla změřena jak nejnižší teplota na našem území, -5.0 °C, tak v průběhu téhož dne i teplota nejvyšší, 19.1 °C. V takovýchto lokalitách bývá např. v létě amplituda teploty vyšší než i 30 °C.
2018-08-10 06.20 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 2300
Noc ze čtvrtka 9. 8. na pátek 10. 8. 2018 byla na mnoha meteorologických stanicích v ČR tropická, tzn. teplota vzduchu neklesla pod 20 °C. Na některých stanicích byla dokonce jen mírně pod 25 °C. Na Moravě bylo v noci jasno až skoro jasno a vysoké noční teploty zde byly zapříčiněny kulminující teplou advekcí. Do Čech naopak od západu postupovala oblačnost zvlněné studené fronty a rozfoukával se jihozápadní vítr, a tyto faktory rovněž přispěly k tomu, že noční teplota neklesala hluboko. Je však velmi pravděpodobné, že podobný jev v roce 2018 už nenastane, protože dosavadní supertropické obd
2018-04-24 04.45 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 2766
V roce 2018 byl v České republice teplotně nadprůměrný leden (3,7 °C od dlouhodobého průměru), zatímco únor (odchylka -2,6 °C) a březen (odchylka -2,1 °C) byly teplotně podprůměrné. Zejména studený únor a březen navodily dojem dlouhé nekončící zimy. Naproti tomu duben tyto teplotní anomálie kompenzuje velmi výrazně. Období 1. 4. až 23. 4. 2018 vychází např. na území Německa o více než 5 °C teplejší oproti dlouhodobému průměru (údaje pro ČR nemám k dispozici, ale teplotní charakteristika je v podstatě stejná jako pro Německo). Teplý ráz počasí by měl podle klimatologického modelu CFS pravděpodo
2018-03-22 07.08 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 2493
Předpovědní model CFS vydal 21. 3. 2018 předpověď teplotních anomálií na období od dubna do prosince 2018. Oproti předchozím běhům mírně zvýšil teploty v dubnu, takže tento měsíc by neměl být tolik výrazně teplotně podprůměrný, jak se předpokládalo. Více záporná odchylka teploty od dlouhodobého měsíčního průměru by měla být na západě území ČR, naopak na zbývajícím území by měla být teplota blízká normálu. Další měsíce by měly být teplotně mírně nadprůměrné, jen září by mělo být kolem průměru. Srážkově by měl být rok 2018 blízký průměru.
2018-03-01 06.08 UTC   Petr Dvořák
klimatologie
hits 2976
Únor 2018 je ve většině Evropy i v České republice teplotně podprůměrný; v ČR bude tato odchylka 1 až 2 °C pod dlouhodobým průměrem. Přitom do zhruba 20. 2. 2018 byl měsíc teplotně mírně nadprůměrný, potom přišlo výrazné ochlazování a poslední únorový týden byl teplotně silně podprůměrný. Výsledkem je pak celkový mírný teplotní podprůměr. Předchozí zimní měsíce, prosinec 2017 a leden 2018, byly teplotně nadprůměrné. .
2017-12-01 09.46 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 2747
Analýza odchylek teploty povrchových vod oceánů vzhledem k referenčnímu období 1971-2000 ukazuje, že v rovníkových vodách Pacifiku se začíná zřetelně projevovat jev La Niňa. Jedná se o tok chladnějších vod podél rovníku od jižní Ameriky směrem k Austrálii. La Niňa navazuje na předchozí El Niňo, které vrcholilo o Vánocích 2015 a bylo jednou z příčin extrémně teplého léta 2015 na evropském kontinentu. .
2017-11-29 06.32 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 2836
Přelom listopadu a prosince 2017 je pod vlivem rozsáhlé oblasti nízkého tlaku vzduchu nad většinou Evropy. V týlové části tlakové níže proudí studený vzduch od severu směrem nad západní Evropu, kde však podléhá transformaci a mírně se otepluje. Tato vzduchová hmota se dále dostává nad naše území s teplotami v hladině 850 hPa (ca. 1500 m nadmořské výšky) kolem -5 °C. U povrchu země budou teploty oscilovat kolem nuly, v noci mírně pod touto hodnotou, přes den mírně nad ní. .
2017-09-26 04.47 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 3018
Učebnice letecké meteorologie, která vyšla v roce 2017 v nakladatelství Svět křídel, má ambice podat potřebné informace všem pilotům, od kvalifikace ULL až po ATPL. Velká část knihy je věnována termice a plachtění, další rozebírá předpisy a legislativu, prochází jednotlivé meteorologické kódy a zprávy. Anotace knihy popisuje: Nová učebnice letecké meteorologie od zkušeného autora Petra Dvořáka odráží autorovu téměř 30letou praxi leteckého meteorologa ČHMÚ a také přednášejícího na VŠO a lektora studentů ATPL. Učebnice zahrnuje důkladný popis všech jevů, ovlivňujících letecký provoz, jako
2017-02-06 18.48 UTC   Petr Dvořák
ze světa
hits 4016
Nad severní částí Atlantského oceánu se nyní vyskytuje extrémně hluboká tlaková níže, s hodnotou tlaku ve svém středu 934 hPa. Cyklóna se rychle vyplňuje a přesouvá na sever ke Grónsku. Počasí ve střední Evropě neovlivní.
2017-01-20 07.37 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 3270
Ranní minimální teploty vzduchu v České republice poklesly na -20 °C nebo méně na celkem 21 stanicích ČHMÚ. Nejchladněji bylo v šumavských Volarech, kde bylo ranní minimum -28.5 °C.
2017-01-15 05.48 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 3069
Výška sněhové pokrývky v ČR ke dni 15. 1. 2017 je v nížinách 0-15 cm, ve středních nadmořských výškách 5-20 cm a ve vyšších polohách 20-50 cm. Na horách ve vysokých polohách je výška celkového sněhu 50-80 cm. Nejvíce je sněhu na Labské boudě, 113 cm.
2016-10-09 16.51 UTC   Petr Dvořák
z domova
hits 3100
Nad střední Evropou se udržuje nevýrazné pole nižšího tlaku, do kterého proudí studený a vlhký vzduch od severu. Ale jen velmi malou rychlostí, protože téměř ve všech výškových hladinách celé troposféry je v podstatě slabý proměnlivý vítr, anebo vítr malých rychlostí západních až severních směrů. Znamená to, že letadla, letící v noci na pondělí nad naším územím, nebudou podléhat žádné turbulenci. Zde je předpověď pro letovou informační oblast Praha z Oddělení letecké meteorologie ČHMÚ: LETOVA PREDPOVED PRO CR/OBLASTNI PREDPOVED PRO LKAA VRSTVA OD ZEME DO FL450 PLATNOST 092200/100700 UTC.
2024-02-01 21.45 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 62
Po delší době vyšel opět další díl seriálu Letecká meteorologie. Tento se zabývá vlhkostí vzduchu, jejím vyjádřením a vzájemnými vztahy. Vlhkost vzduchu hraje důležitou roli v termodynamických procesech v atmosféře, je klíčová pro vznik a vývoj srážek nebo např. pro dohlednost. .
2024-02-01 21.41 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 45
Krátký meteorologický tutoriál o tom, co se děje s elementem vzduchu při jeho vertikálním posunu v atmosféře. Posun nahoru vede ke zvyšování objemu a ochlazování, posun dolů k opačným dějům. Závisí také na obsahu vlhkosti, jakým způsobem se tyto změny vyrovnají energeticky. .
2024-02-01 21.36 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 51
Jak vypadá zimní den s nadnulovými teplotami, když přechází studená fronta? Srážky, které postupně ustávají a oblačnost, která se během dne protrhává. A je také větrno s dobrými dohlednostmi. Začátkem února to není zvláštní zajímavá podívaná, video jen ukazuje běžný den s tímto počasím.
2022-11-16 20.08 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 382
V rámci výroby výukových videí je zde video s vysvětlením goniometrických funkcí sinus a cosinus, a jejich praktickým uplatněním v běžné praxi. Videa jsou sdružena v playlistu "Studiomax" — původní zamýšlený název byl "Studiomat", později pozměněn. Videa jsou zdarma a jsou určena především pro střední školy. Link na video zde.
2022-08-26 17.42 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 397
Léto se pomalu chýlí ke konci, ale bouřková sezóna ještě trvá. Předpokladem pro vývoj bouřek v jedné vzduchové hmotě je dostatek tepelné energie a vysoká vlhkost. V pátek 26. 8. 2022 byl parciální tlak vodní páry kolem 22 hPa, což je nad hranicí dusna (18,8 hPa) a vlivem nevýrazného tlakového pole se během odpoledne vyvíjely četné bouřky, místy i se silnými projevy.
2022-01-06 20.21 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 559
Na Tři Krále o krok dále, říká pranostika. Ve skutečnosti se den od prosincového slunovratu prodloužil na 50. rovnoběžce severní délky asi o 10 minut, navíc ráno vychází slunce téměř v nejpozdějším termínu (na 14. poledníku asi 2 minuty po 8. hodině). Den se však už prodlužuje, zatímco klimatické charakteristiky zimy směřují teprve k ročnímu minimu průměrných teplot. Video možno shlédnout zde.
2021-02-15 10.21 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 894
Pro weather-fans přináším krátkou stopáž (ca. 1 minuta) o dění v počasí jak u nás, tak ve světě. První díl se týká postupného ukončování mrazivého počasí v ČR a přechodu k teplejšímu jihozápadnímu proudění v příštích dnech. Ve světě se odehrává větší zima na severoamerickém kontinentu a také na Sibiři. Naopak v centrální Africe je kolem 40 °C. V Austrálii není tak horké léto, teploty většinou nepřesahují 40 °C. Pokračuje chladná fáze ENSO, zvaná La Niňa.
2020-06-16 15.04 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1177
Bouřky jsou tu, začala jejich sezóna. Není to zatím ideální spektakulární podívaná, ale vývoj bouřkové oblačnosti tu je a je co natáčet a fotit. Blogísek zmiňuje i opatrnost při létání, která je nutná pro bezpečný let malého letadla. Současně je poměrně chladnější červen po teplotně podprůměrném dubnu i květnu.
2020-03-05 00.13 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1351
Polární vortex během zimy 2019/2020 vykazoval neobyčejnou stabilitu, jejímž vlivem se také udržovala mimořádně teplá evropská zima. V ČR prakticky nebyl sníh ani ve středních vyšších polohách a proběhlo také extrémně větrné období. Link mezi troposférickým počasím a stratosférickým vortexem je velmi silný.
2020-02-18 11.23 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1319
Krátké video vysvětluje vznik silného (obecně ale jakéhokoliv) proudění v atmosféře. Za vše zodpovídají teplotní rozdíly, které vedou ke vzniku horizontálního tlakového gradientu. Ten zase iniciuje dynamiku atmosféry, pohyb vzduchu od teplého ke studenému vzduchu. K tomu se přidává také Coriolisova síla a i další faktory. Čím je větší teplotní kontrast mezi sousedícími vzduchovými hmotami, tím vyšší je rychlost větru.
2020-02-18 11.11 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1395
Nově udělaný, aktualizovaný Blogísek, nejen o počasí, ale také o létání, přináší malý medailonek pilota Michala Jonáka, ukazuje větrné poměry na sklonku zimy-nezimy 2019/2020 a vysvětluje princip vzniku silného větru, s nímž jsme se setkali v únoru 2020 a který byl pojmenovaný "orkán Sabine".
2019-12-16 07.25 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1590
Reportáž o sněžení v Praze, které ale dlouho nevydrželo; o teplém průběhu dosavadní zimy, o výhledu na další dny, které rovněž nebudou provázeny sněhovou pokrývkou. Letošní zima je a zřejmě i bude opět neobyčejně a nadprůměrně teplá. .
2019-10-20 18.36 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1465
Znáte druhy oblaků a jaký mají vztah k počasí? Toto edukační video napomůže k poznávání oblaků, stručně vysvětlí jejich vznik, složení a vývoj. Video trvá necelou půlhodinu a je vhodné také jako výukové pro základní nebo střední školy, případně pro letecké kurzy. Video má funkci jako atlas oblaků, využívá především časosběrné záběry.
2019-08-12 06.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1634
Ranní údolní mlhy patří k vrcholnému a pozdnímu létu. Údolí Berounky je jimi typické. Zajímavé záběry nabízejí časosběrná videa, která jsou v tomto blogu o počasí zahrnuta velkou měrou. Spolu s nimi jsou zde také záběry z dronu. Vše provází komentář o vzniku takovýchto mlh.
2019-06-09 23.06 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1736
Natáčeno o víkendu 8. a 9. 6. 2019, během medardovských dnů, kdy prakticky nepršelo a žádných 40 dní Medardovy kápě se nekonalo. Bylo naopak slunečno a krásně, a tak tomu bude i v nadcházejících dnech, vyjma přechodu studené fronty s bouřkami. .
2019-05-13 05.35 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1899
Přechod studené fronty s pěknou bouřkou na čele patří k meteorologicko-estetickým zážitkům. V sobotu 11. 5. 2019 přešla studená fronta přes ČR a naše území se dostalo do týlové, chladné části tlakové níže. S ní je spojené počasí, lidově nazývané Ledoví muži.
2019-05-04 08.54 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1852
Natáčeno během 30. 4. 2019, kdy se u nás odehrávají "čarodějnice", pálení ohňů a různé oslavy. Před začátkem května je tady komentář k jaru, vývoji počasí a také trochu létání.
2019-04-05 04.48 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1916
Komentář k počasí a výhled na nejbližší dny. Naše území bude ovlivňovat oblast nízkého tlaku vzduchu, můžeme čekat proměnlivo a občas také bouřky. .
2019-04-03 18.59 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1772
Komentář k počasí, výhled, otázky kolem bouřek a jaké počasí obvykle bývá v dubnu. Doplněno záběry z dronu a výhledy na krajinu Křivoklátska.
2019-04-03 18.56 UTC   Petr Dvořák
informace
hits 1934
Pravidelný meteorologický blog s komentářem k aktuálnímu počasí. Tentokrát částečně letecký z paluby OK-TUU60.